I. Tvůj smích je sladký, krásná paní,

Jaromír Borecký

I.
Tvůj smích je sladký, krásná paní,
Tvůj smích je sladký, krásná paní,
jak nejvyššího slitování číš otrávená; v lilijích to spící had a nahý hřích, jenž v narcisů se lůno sklání.
Je ostrý jako dýka v dlani, jak napuštěný šíp vždy raní mé srdce choré, jen se mih, tvůj smích. A přec jsem rád, kdy kolem skrání mi zvoní: nikdo nevymaní se z jeho pout, když vlny zdvih, vše trhaje v svých ručejích. Kéž zní mi ještě v umírání tvůj smích! 35