VI. Je láska jako hvězda: zhasne

Jaromír Borecký

VI.
Je láska jako hvězda: zhasne
Je láska jako hvězda: zhasne
a padne citů do moře, a za okamžik stopy jasné již nezůstane v prostoře.
Pak v duši hlucho, pouští žasne jen měsíc – smutek – nahoře. Je láska jako hvězda: zhasne a padne citů do moře. Vír zavře se, tiš roucho řasné po rudém prostře obzoře – těm klidný úsměv, vrásky časné těm zase zbyly od hoře. Je láska jako hvězda: zhasne. 40