TVÉ JMÉNO.

Jaromír Borecký

TVÉ JMÉNO.
O Francesca mia dolce!
Je sladké, první předtucha jak lásky v neurčitých snech, Tvé jméno, jest jako vánek, šeptající v hyacintů záhonech, Tvé jméno! Když vyslovím neb zaslechnu je, srdce mé se chvěje jak při nebeských, věčně smavých, věčně čistých akkordech, Tvé jméno! Z vln jeho zvuku sálá vášeň spjatá kouzlem něhy, zní harfy serafů, v jichž sten iránských růží šíří vzdech Tvé jméno! 56 V něm zemské boly spojují se s nadzemskými slastmi. v mhách ztichlé moře blaha, v květech nadějí mých spasný břeh – Tvé jméno! Ó, drahá, nejen ve vidiny snů mých, také v život mně navždy zářit, výskat, smát se, jásat, tryskat, zvonit nech Své jméno! 57