Z kostela domů, krok nejistý,
Josef Holý
Básně v knize Padavky:
- Léto babí, meze svadaly,
- Paprsek zlatý šerem listí svítá,
- Po stezkách srázných, skalnatých,
- Modli se za království boží,
- Úsměv starci na rty nutí,
- Tvým otcem prach
- Starostí, trudu pot na skráni,
- Jak je sladko trpět, naříkat,
- Větre, v oheň duj,
- Jsi zvukem sladkým, jej mysl sotva tuší,
- Jediný výkřik svatební zazněl nocí,
- Kousek ostřice a kousek hladiny svíťá,
- Skřivan se modlí, kvete bez,
- Rostl v lese javor bílý,
- Život! Jívy nažloutlý květ,
- Zítra? či po roce? kdo ví? kdo ví?
- V dálce obrys lesů dříme,
- Ne! nech mě jít! já půjdu sám!
- Na ňadrech matky Spokojenosti
- Mžik a věčnost ve mně!
- – Rozum a Cit –
- Já po louce, tys cestou šel,
- Zda viděls kdy matku zšedivělou
- Závratnou končinou, houštinou lesů
- Zaďobal datel v dub vyhnilý,
- Rybníček u lesa, starý podivín,
- Na rovech – kopečky pískové –
- Šel jsem po tvrdé cestě světa,
- Na hrubou lavici kles’ a vzdych’;
- Nad obzorem východ se rumění,
- Lesem tápá, poletuje
- Na stromě matčině v slizkém sladovém obalu
- Byl tvor to a bratr můj snad,
- Král na vojnu zavolal,
- Konvalinko, kytko má,
- Šli jsme spolu, nikdo nemluvil,
- [M. N.]
- Slunko zalilo krvavým závojem hory,
- V sadě jsi se mnou stála
- Srdce mi plápolá, zrak do kraje hroužím,
- Zda ještě pamatuješ ten úzký byt
- Z kostela domů, krok nejistý,
- Bože, jak ta voda plyne
- V tajemných sklepeních, rozvleklých chodbách
- – Sirotek –
- Už zhasla, vím,
- Zvou tě andělem,
- Lilie bílá, vonná, vychovaná
- Byla studnicí, z ní prýštěla
- Písničko má, s tebou vstávám,
- Šibenice, vraždy, satanáš!
- Spal jsem den celý a neslyšel
- Já zpíval v bouři, blesky mě bily,
- ŠUMÍ BOR –
- POD JABLONÍ
- RODINA.
- JE VEČER.
- ROZCESTÍ.
- ZPOVĚĎ INDSKÁ.
- JEZDEC.
- HEJKALOVA ŽENA.
- KLEKÁNICE.
- ČERNÁ KNĚŽNA.
- SMOK.
- SVĚTÝLKA.
- KOČIČKY A PEJSCI.
- PTÁČEK JEŘABÁČEK.
- AGAR.
- THAIS.
- KRISTUS.