TOLSTOJ

Josef Holý

TOLSTOJ
Tvé u kolébky boží hvězdy stály, tvou duši rozsvítily věčným vznětem, jak druhý Kristus bosý kráčíš světem a lásku siješ v lidských srdcí skály. Zlo dobrem tišíš. Těm, kdo milovali, ty žehnáš usměvavě, šťastným dětem, všem dáváš možnost na tom světě kletém žít blaze, mít proč žít, cíl pevný, stálý. Zlu neodpírej zlem! Je rozum proti; žel, lidská bestie je stále živá, snad staletí ji ukonejší, zkrotí. Ať rudou krví lidstva rdí se Betlem, ať zasypou se rumy srdce snivá, ty, maják věků, věčným záříš světlem. 39