báseň bez názvu

Vítězslav Hálek

Ha Již plachty napněte(J4m) stožár utužte nem(J3f) kotva již z tů zvednuta(J4m) a trů přízeň nem(J3f) Tak vesele hrá korouhev(J4m) moře tak jasno blaho(J3f) nuž ke kormidlu k sklenici(J4m) ha haho(T2f) Jen ješ pohled k přístavu(J4m) Tam s bohem kynou šátky(J3f) tam čapky le nuž a(J4m) nechť louče čas krát(J3f) Tam slzu vidím dokona(J4m) jež ro tváře blaho(J3f) ej na sem zavzní zpěv(J4m) ha haho(T2f) A ny počněm vesele(J4m) jak va bar břehy(J3f) jak blednou města vesnice(J4m) jak vzduch tu pl hy(J3f) A což to moře modra(J4m) v něm houpem se tak blaho(J3f) to teprv ducha rozpí(J4m) ha haho(T2f) Hle zmizel kraj a moře skvost(J4m) již bez hranic a me(J3f) pod nebem dru nebes báň(J4m) zem bez pouta a ste(J3f) Aj jak to mysl rozhří(J4m) tu me co blaho(J3f) tu seň teprv z plna zní(J4m) ha haho(T2f) Aj hle ten ostrov rozmi(J4m) jak vynořil se z pěny(J3f) Tam kormidlem teď zavesluj(J4m) jakť moc rozlože(J3f) Hle již nám v ruce tleska(J4m) zrak zníce tak blaho(J3f) nuž čapky vzhůru tejte(J4m) ha haho(T2f) Rachotem padly kotvice a k lodi(J5f) zalítne sot s ním se loďky bro(J5f) a lítnou jako ptáci vesel tlakem(J5f) vláť na korouhev s přátelským znakem(J5f) Na břehu stup houstne každou chví(J5f) tu rozstoupne se tu zas k so (J5f) tu mlu rukama tu hlesne slovem(J5f) tu dych zrak i tvář za novin lovem(J5f) ten toho zná těm ona tvář poznána(J5f) toť po s večera do na(J5f) Již loďky dopravily k břehu hosti(J5f) k nim tisknou stupy se v zvědavosti(J5f) jak vlny když se sejdou v širém moři(J5f) u sebe posto a chumáč tvoří(J5f) Tu ruky stisk tam obejmu skrá(J5f) tu polibek tam něž vyptá(J5f) Jak vám se vedlo Bylo klid moře(J5f) tejte nám Tu nezkute hoře(J5f) A druha druh si najde podle chuti(J5f) by zvěděl vše nač mysl ptát se nu(J5f) jak v dalekém se vede kraji světa(J5f) zda kyne mír či zda po ru veta(J5f) Tu pochybnost tu zavejsknu ja(J5f) tu povážli kyvnou hlavy sta(J5f) tu nahlas onde slovo přitlume(J5f) a opět jako proud se hovor žene(J5f) a pokřik ševel šu pojednou(J5f) jak když se ptáci ve ko zvednou(J5f) Křik roste houstne jako krupobi(J5f) jak vlny když se z pelechu vyří(J5f) a jedním zem v sta skály praští(J5f) že tyto u čelo zvraští(J5f) tak shlukli se kol lodi kapina(J5f) s křikem Mluv za Mina Za Mina(J5f) Ten pokynutím slovům klestil místa(J5f) Tu mlknou hlasy vše se k slechu chys(J5f) jak po dešti kdy tr složil křídla(J5f) a ptáci vypnou krčky z svého sídla(J5f) Pak započal Nejisto vše v tom směsu(J5f) krom pozdravu jejž od ho vám nesu(J5f) Či mír či boj cař s rozhodnutím (J5f) a Milán jemu radou napo(J5f) Však než li sed den ukončí hem(J5f) jest rozhodnu jis Pak li střehem(J5f) zachytnete kraj moře plachty (J5f) to jeho plachty k vám hleda le(J5f) a zavlaje li na nich prapor čer(J5f) pak zbroj se v boj kdo ostrova syn věr(J5f) Ej živ buď Milán znělo v sboru celém(J5f) a stařec Mírko dodal v slovu vřelém(J5f) Nic dítky osud náš nás nepomate(J5f) co v ruce Mino v ruce sva(J5f) To v ruce sva znělo zas a zase(J5f) a vše zas v jeden chumáč proplé se(J5f) a veselo a skočno jako v kvasy(J5f) ší se všechno na budou časy(J5f) A Mírko skloniv se zval kapina(J5f) by jim byl hostem v paměť na Mina(J5f) co ustro si rukou srdcem rtoma(J5f) by chtěl se uctít tu jako doma(J4f) S ním tal nu V ovu ta černém(J5f) připloula s bratrem po moři nezměrném(J5f) oko plálo neskroceným leskem(J5f) a kam pohledlo vše plnilo steskem(J5f) Nuž svolili Leč bratr v Zény oku(J5f) cos četl že se zal v rychlém toku(J5f) Že Milán v zemi slyne známo dosti(J5f) že jmě však jeho ta kouzlo hos(J5f) jak prá slyším ve vašem zde kruhu(J5f) kdo prosím jest o rci mi sta druhu(J5f) Usmál se Mírko povykročil z nova(J5f) a odpodal jemu v tato slova(J5f) To jedno pta v něž se řeč tvá ha(J5f) nám je že zde nejsi obezna(J5f) Rozhleď se kol tady po ostro(J5f) co hra starých co jich vidíš no(J5f) těch velkých malebných a silných vzdorem(J5f) to Minovo Popatř ten tam horem(J5f) jenž v zeleň břečťanu se kryje ce(J5f) jak tyče v oděv vy jas skvě(J5f) to jeho sídlo Ny stav se okem(J5f) v protější pobřeží jež vln je sokem(J5f) a co tam nohra v pest ti(J5f) co osad vidíš lat se a skvíti(J5f) to vše se chlu jmenem Minovým(J5f) Leč k čemu to jeho slá hovím(J5f) jež sama v so slávou jest jen mylnou(J5f) O jiných skvostech dám ti zprávu pilnou(J5f) jež tak mu vlast jako jeho duše(J5f) Zde ptej se mládeže ta sou suše(J5f) než přiřkne cenu let svých sourostenci(J5f) Však ptej se jich kdo vynik v jejich věnci(J5f) kdo odvahou byl prv při pase(J5f) tu přímou silou tu lstí milou zase(J5f) kdo hrál si s větry v moři rozvařeném(J5f) kdy vlny jako tygři za svým plenem(J5f) tu slinou stříkaly tu hladem řvaly(J5f) že se skály v pokřik daly(J5f) a on jak chlapec se slemi psíky(J5f) proděl žertem krkolom styky(J5f) Zde ptej se kdo v bitvě před ním stane(J5f) kdy nepřátel je klubko zmodrcha(J5f) v něm nožů kmit a na k rá těs(J5f) že jako liják smrť se sype běs(J5f) tu moh bys přizat jej trojím nem(J5f) on přetne je a v mžiku vlastním nem(J5f) jak blesk se vrhne do spletených ramen(J5f) a rozstříkne je jako prachem men(J5f) Nuž ptej se k své koho čí zdo(J5f) v živlů zhou v nepřátel zlo(J5f) Však nejsou li ti mladých slova jas(J5f) nuž těch se ptej jichž čela kem řas(J5f) zda v ra jich je kolotavým žváčem(J5f) jenž chce být slyšen byť to bylo pláčem(J5f) Jich ptej se kterak ží než li sou(J5f) jakým zas tokem mluvnost se prou(J5f) kdy poznal jas co je zemi k spáse(J5f) a kterak konat k čemu odhod se(J5f) Jich ptej se kterak mladnou jeho slovem(J5f) jak zrak jim roz se v žáru novém(J5f) ja to za pro jim že(J5f) když slova jarem ta jich rozže(J5f) O ptej se jen zda nejmoudřejších řady(J5f) jej neposta druhým za příklady(J5f) Leč snad chceš dět zda je milých mra(J5f) zda tvář mužnou kadeřavou hlavu(J5f) zda oko znam rtů ten rysy(J5f) zda lo štíh rostlo po ciprisi(J5f) zda přilehne mu surka čapka sluší(J5f) zda mužnou krásu ničím neporuší(J5f) To neptej se Pa na ty dívčí tváře(J5f) jak polila jim čelo ru ře(J5f) jak klo zrak a hlavu stranou klo(J5f) že zaslechly jen vypravovat o (J5f) Tu dívku neznám jíž by jeho hledem(J5f) nelo srdce byť natuh ledem(J5f) kte by zhrdla stiskem jeho ruky(J5f) a nechtěla s ním lit slasť i muky(J5f) Však nestačí li vše to ješ to(J5f) ptej všech se tu zda sténal kdo v mdlo(J5f) zda osud zlý zde komu nu strojil(J5f) kterou by Milán sám byl nezahojil(J5f) Ba slyš a žasni kam se ostrov táhne(J5f) ni jeden tu jenž nedostatkem práhne(J5f) ba co zve chudobou váš podíl chy(J5f) co Milán zde to zev u nás lichý(J5f) jeho sídlo ruka srdce jmeno(J5f) to do kořán je všechněm rozevřeno(J5f) a kápne li tu ja slza vzlyku(J5f) to jis slza radosti a ku(J5f) Nuž pak li vše to řeknu zvem jedním(J5f) jej neznám kdo by zván být mohl před ním(J5f) ni toho jenž by vedle mohl státi(J5f) lzeť teprv po něm lidi porovnati(J5f) a chceš li zev pra jeho tresti(J5f) tož Milán naše cha blaho štěs(J5f) Tak Mírko skončil A kdo stáli za ním(J5f) přikyvli hlavou mrkli pousmáním(J5f) zatleskli v dlaň a netajili v řeči(J5f) že s Mírkem souhla a prav svědčí(J5f) Jen na s lakotou ta slova pila(J5f) jež v tvář i zrak horkou heň lila(J5f) Nastaly hry a růz radovánky(J5f) Tu květem dívky věnčily si spánky(J5f) tu pas mládeže hem i zbra(J5f) tu zením tu zas potýčkou dla(J5f) a trávili čas v zabave prostém(J5f) že posel Minův jim milým hostem(J5f) By Milán zavolán ku svému caři(J5f) by vyčkal rozkazu jak plán se zdaří(J5f) jímž vtrhnouti chtěl do soused ze(J5f) by pokořil si zem i je plé(J5f) Spoha cař na statnost ostrova(J5f) jichž tře koleno jemu co nu(J5f) již poplatno A Milán plnou rou(J5f) mu splácel ru spolehlivou rou(J5f) Pojednou ny z děla zahučely(J5f) a k břehu na nohou stál ostrov ce(J5f) přistála loď a na plachty (J5f) s červeným praporem a svěží v síle(J5f) vystoupil Milán k jasamu břehu(J5f) svůj mezi své a na domova hu(J5f) Červe prapor mír a radost značil(J5f) Však sotva Milán mezi své se vtlačil(J5f) rozzal všechněm chopiti se zbra(J5f) sám s nimi cvičil s pí neda(J5f) tři ce dni aniž se od nich vracel(J5f) že bylo div že sám se netrcel(J5f) Byl v řeči skou sotva vydal zvuku(J5f) kdy sta přítel poval mu ruku(J5f) i jeho tvář jen lo příti(J5f) víc po zbrani než po lidech se (J5f) a teprv to když skončeno tak z části(J5f) mohls mu pta na odpověď klásti(J5f) Však z přátel sotva kdo se k tomu snažil(J5f) jen kapitán se jednou opožil(J5f) a kdysi prohodil tak jako ma(J5f) O válce mlu lid cvičí se v zbrani(J5f) a prapor či naděj ru budit(J5f) Mír válka nebudem se proto trudit(J5f) ohlásil Milán úsečně a krátce(J5f) a odvrátil se a šel mezi rádce(J5f) Však kapinu se cos v oku znítlo(J5f) co přes tvář hadím jazykem se kmitlo(J5f) že škubnul rtem že lec tisknul k dlaním(J5f) že stal stát a ztuh hleděl za ním(J5f) Též v ra vedl Milán lo řeči(J5f) byl zamyšlen kdy slovo tklo se seči(J5f) stál netknu a jako socha (J5f) kdy hovor zahal do dálných ze(J5f) usmál se když se če starostli(J5f) orala o srdce lidu ži(J5f) rovnal si mec načechral si vlasy(J5f) kdy řečník odhaloval příští časy(J5f) a okem utkvěl v stropu jakby čítal(J5f) ty nitky kte pavouk v síť uplítal(J5f) Pak povstal nenale s těmi slovy(J5f) Co ze přebytek či stáda kovy(J5f) či mužstvo květou či z plodin ber(J5f) to caří spláme otrocky věr(J5f) Co mníte byli bychom šťast(J5f) kdy přebytek ten naší ze vlast(J5f) nedomluvil Však vyplaše čela(J5f) jak by k nim byla koule zafičela(J5f) ta na něm tkvěla za a pev(J5f) zda co napoděl dopo zjev(J5f) Však Milán jak o ci nahodi(J5f) by zavadil je zval co hosti mi(J5f) na zejtřek ty na příš ji zase(J5f) by k němu došli kaž v jiném čase(J5f) Ten den již trávil pro sebe a kry(J5f) Práh sluha jemu hlídal ostraži(J5f) by noha ci nevstoupla naň chvatem(J5f) a nevytrhla na v započatém(J5f) Milán si předved vše co v zemi bdě(J5f) mla i sta ha i smě(J5f) prohal život kažho jak knihu(J5f) v níž k činu čin se druží v milém stihu(J5f) u kažho se stavil skoumal žil(J5f) dle ceny odložil dle ceny dražil(J5f) tu jako známým potřásal jim ruku(J5f) tu duší naslouchal jich srdce tluku(J5f) tu viděl jiskry v oku zaceném(J5f) jak otec dítkám zemi val nem(J5f) by jako zřítelnici jak svou duši(J5f) ji v lásce chovali jak dítkám sluší(J5f) Sám tímto zřídlem najel si ducha(J5f) sám til kterak jeho rostla tucha(J5f) kdy to co slavit slýchal v zpěvu jarém(J5f) mu duši roznítilo mocným žárem(J5f) an tím co převeleb plápol zní(J5f) ta seň domovská se snažil ti(J5f) Ta seň domovská Jak luny (J5f) se kladla večerem po rod pláni(J5f) a co jen mladých srd tlouklo v blíží(J5f) to spělo k ní by odhodilo ži(J5f) Ta seň domovská V tom proudu sladkém(J5f) se zhlíželo jak ve zrcadle hladkém(J5f) co všecky bilo útulnou rukou(J5f) co na co plnilo je mukou(J5f) V ni kladli jak na něž srdce matky(J5f) i stesk i žal i slzy úlev slad(J5f) a co jen skut pravých v zemi znáno(J5f) to v pís pati zaznameno(J5f) V ní pravda věč v přebezném tvaru(J5f) Co ona posvě to ušlo zmaru(J5f) leč koho stihla kletby děsnou zbra(J5f) aj kdež je proti tomu odvo(J5f) Ta seň domovská Co k matce dru(J5f) k ní přilnul Milán v lásce sladko tu(J5f) že v ni co v souhrn lidských cnos řil(J5f) a lidských skut ši dle řil(J5f) Nuž tuto seň v úradu bral slovy(J5f) kdy no reky hledal v skutek no(J5f) By seznam dlou rozmani řady(J5f) tu zaleskly se drahoka vnady(J5f) tu hus rez a hodnosť poskvr(J5f) tu la úchvatná tu přemože(J5f) Jedno i dru sčítal Milán přes(J5f) je porovnal a k so stavěl těs(J5f) kdy přehlíd obou sumu cit ho me(J5f) jako když dobrou knihu odložíme(J5f) Byl spokojen Kdy večer vyšel z domu(J5f) usmíval se k mimu kráče chlomu(J5f) tam čekala jej ruč v roztouže(J5f) touhy sen se v bla skutek změ(J5f) tož Jelenka jejížto mysl vře(J5f) v kraj dale jej steskem prozela(J5f) však co se vrátil sotva zřela okem(J5f) Bylo to s sedmnáctým rokem(J5f) tak vab jako stunka v stínu(J5f) při se hou od jasmínu(J5f) ji vrou zeleň kvítky kropena(J5f) a slavík pís sklá v noci sva(J5f) a kdy na vše to trů dechy vanou(J5f) to myšlénky jsou jež v duši kanou(J5f) K ní spěchal Milán s urychleným krokem(J5f) A když se pozdravili zlesklým okem(J5f) když podali si ruce v vřelém stisku(J5f) když v pobe rty se dotkly pys(J5f) a vynily řeči doma(J5f) tu k so sedli jak hrdličky hra(J5f) A Milán děckem byl Tu dotk se hlavy(J5f) tu hladil obočí jak ze hedbá(J5f) tu bal kadeře v pletence svi(J5f) a hladil ručky prsty žovi(J5f) tu hlavu svou na lesk kořil(J5f) tu opět beze slov se v oči nořil(J5f) a vedli řeči jak dva štíh klásky(J5f) jichž slovům rozu jen mluva lásky(J5f) Pak myšlénky jich odtud odlely(J5f) snad za ruku se vzaly k moři spěly(J5f) a vstoupivše na člunek odza(J5f) s vlnkami houpaly se na vše strany(J5f) zmizel kraj jim za ce znětem(J5f) a oni so byli celým světem(J5f) Tu chvíle jely jak v letu kraje(J5f) neb co v blaha úplněk dozraje(J5f) to me ne v mís ani v čase(J5f) kraj v Eden čas na věčnost zase(J5f) tu srdce vším co slas oplýva(J5f) víc znáti netouží ne všecko zna(J5f) Dru den Milán tal vzác hosti(J5f) Nejpr přišel Mírko statečnos(J5f) a hlasem z ceho zná rodu(J5f) Měl čelo zora z tuho hlodu(J5f) z neklidna pře to noci(J5f) jímž toužil k poklidu si dopomoci(J5f) Potáhnem ptal se Mírko hlasem chvějným(J5f) Aj Mírko žeš ti beznadějným(J5f) A Milán mluvil Čas byl otče mi(J5f) kdy vzácnou to bylo kratochví(J5f) nám čit blaho minulosti dáv(J5f) kdy byli sme a naše je slav(J5f) Kdy ostrov náš ta perla v lo hu(J5f) jak sestra hleděl tam k leskmu břehu(J5f) co bratrovi mu lal pozdrav vře(J5f) a postesknu že je moře (J5f) Kdy vlád jim otec pra blahovol(J5f) tu ly dítky domov obapolný(J5f) Ach Mírko Otčím ci otcem ne(J5f) Cař potřebuje našich mečů jmě(J5f) by boj moh vésti se sousedem mužným(J5f) jej jako nás chce učinit si služným(J5f) Aj Mírko čím ten proti nám se zhřešil(J5f) by žal siroby naší v něm nás šil(J5f) By synem v domo byl syn zas rod(J5f) aj kte okamžik se zdá ti vhod(J5f) A Milán stál tu v světlém zace(J5f) jakoby zřel své ze omlaze(J5f) a jakby ze odvaha a la(J5f) se byla v tlukot jeho srdce slila(J5f) Ba stál tu v kráse veleb a žhou(J5f) jak vzešlé slunce ptactvo k písním zvou(J5f) a jak by vše co zem ta la blaha(J5f) děj minu i no spásy snaha(J5f) vše vtělilo se v jedno oka zře(J5f) a volalo Tu vzchá rozedně(J5f) Zajiskřil sta Mírko mladým zrakem(J5f) ej znáti diamant na ohni takém(J5f) Nač třeba slov V jakémto oka znětu(J5f) dořekne srdce nejsmělejší tu(J5f) roztrhne pouta po volnosti žíz(J5f) pohrdne tyranem i jeho příz(J5f) na sebe vezme kříž byť v nejisto(J5f) zda kráčí pro vavřín či ku Golgo(J5f) co v takém zníce stisk ruky pla(J5f) to žád slovo zvukem neoša(J5f) Padli si v náruč potřásli si rukou(J5f) že jim je svazkem co jim bylo mukou(J5f) Potáhnem ptal se Milán chvějným hlasem(J5f) Potáhnem řekl Mírko skoro s jasem(J5f) Kdy přišli soudruzi věc byla snad(J5f) Toho vzal Mírko na slova porad(J5f) jiho Milán poutal slovem vroucím(J5f) že la rostla trem plachty dmoucím(J5f) a no zas a opět ji spěli(J5f) by s ohněm dmychaným se srozuli(J5f) síň se plnila jich počtu vzrostem(J5f) kdo již tu dlel ten nebyl mým hostem(J5f) Pozval i ha však ne by s nimi(J5f) jak pr podlel řečmi ohnimi(J5f) kdy čápi táhnou v kraj jenž vo vesnou(J5f) zdaž nesmě z nich na severu zesnou(J5f) Kdy síň již plna otevřel jim ji(J5f) ja tu krása jak to v soulad plyne(J5f) Tu vzác zeleň s milohledným květem(J5f) tu vavřín cypřiš palma drobným tem(J5f) po ruku hla ústa(J5f) a vánku poletem jich vzrůs(J5f) Na stolech jídla vzác u ru(J5f) a na per se v milém šeru(J5f) a k tomu bi tvář Minova(J5f) kdož zbytek dne tu klid nepocho(J5f) Pak přišli hudci zná po vší zemi(J5f) tož kmeti ct jenž kráčí za huslemi(J5f) has jich zrak zná zemi jen dle místa(J5f) v němž jejich seň perlila se čis(J5f) A hudci počali se zbrojit k písni(J5f) jich slovo hlad soudo jich přís(J5f) jim poslužna je ci pest říše(J5f) jim je běh i vše co život še(J5f) jim krása nebes jara la bystrá(J5f) v jich rukou srdce vosk to v rukou mistra(J5f) Počali zpívat o pradávném ku(J5f) kdy ostrov slynul odvahou svých re(J5f) Byl tenkrát Stojan Život jeho ce(J5f) to odkaz rodu kdy osiře(J5f) jak vstoupit z pohrdy mu v světla ši(J5f) by úctu vzdali mu kdo soudy ší(J5f) Te zhrdal životem kdy být znakem(J5f) jen služby otroči hrdých tlakem(J5f) kdy ne duch být vol ule(J5f) ni muž ni rod neměl jemu ceny(J5f) Vyhl v boj v něm pro lid vykrcel(J5f) a s dechem posledním mu volnost vrácel(J5f) A hudci trhli strunami Jich (J5f) tu na tou se bouři v příval (J5f) že odvaha všem roste na lanu(J5f) tu skočí v tklivou seň žežulčinu(J5f) tu jako mi na onko kle(J5f) tu zas jak slávy seň velkole(J5f) hned jako matka jež se loučí s synem(J5f) a těz hned jenž za vavřínem(J5f) tu pís pl proud do srdce vchá(J5f) tu zas jak rosa na dno mu se (J5f) tu proseb tu zas doží kruto(J5f) to srdce chtěl bych znát jež nedotknuto(J5f) I kapitán byl přítomen těm hodům(J5f) Zda on též rozuměl těm zvukovodům(J5f) kdož toho dbal Vždyť jeho loď již z rána(J5f) do moře stihne k plav uchystána(J5f) Dru den ostrov byl jak vy(J5f) Oživly skály od ozvěny(J5f) ne pís jež noci vypučely(J5f) ty zpíval s jasotem již rod ce(J5f) Tu chumáč mládeže a jiskry v oku(J5f) tu lesk zbraň již ruka tiskne k boku(J5f) tu ži tvář a na neklid žha(J5f) a žert a lesk radosti doma(J5f) tu ruky stisk a hovor jas hlasy(J5f) tejte bratří na šťastnější časy(J5f) Tam s stářím mláď a ženy tam a ti(J5f) tu v hromadu tam na porůzno le(J5f) ten slovem sta se ten ne stá(J5f) tu pozdrav oka vrou plápo(J5f) a když za Pohár žalu dohněm(J5f) to jakby druha druh najel ohněm(J5f) Jak bratr s bratry Milán v jejich středu(J5f) tu rukou potřá tu utkví v hledu(J5f) tam do srd přiklá slova žhou(J5f) kol ho jasot on tu všemohou(J5f) Pak táhnou hudco od místa k místu(J5f) staří ti ptáci bez je a listu(J5f) co hra stro kmeny to otřá(J5f) a lidské srdce do poskoku (J5f) a všude zpěvno hlučno skoč chody(J5f) aj to ce ostrov sla hody(J5f) Nastala odjezdu žádou chvíle(J5f) U břehu lodi houpa se mile(J5f) a plachty prapor červena(J5f) a kol nich tru poskok nedočka(J5f) jak buj kdy hrabe podkovama(J5f) a touží v před cesta mu neznáma(J5f) k břehu stup táhne za stupem(J5f) tam ji zas houstnou mocným kupem(J5f) jich řada nepřehled ješ no(J5f) tuť jis nikdo jenž si doma ho(J5f) A zase zpěv a jasot hudby zně(J5f) pod loďkami již mod tůň se (J5f) od břehu k lodi odtud zpět pospíchá(J5f) a lodi přitěž že težce chá(J5f) Již pohled posled již rozleny(J5f) na lodích muži a na břehu ženy(J5f) již kotvy zvednuty již plachty zdmu(J5f) a ruce kynou oči nepohnu(J5f) i Milán již na loď svou vesel vstou(J5f) již posled se seň k břehu hou(J5f) nuž čapky vzhůru ta pouť ne smutkem(J5f) jaks krás písni když se staneš skutkem(J5f) Pod večer z domu jenž stál blízko břehu(J5f) Jelenka kmitla v drobnokrokém hu(J5f) tu kvítka hladila tu haluz křehkou(J5f) již tr zcuchal vyprostila lehkou(J5f) svou ručkou tu pod vět naklonou(J5f) sluch najela ptá libozvěnou(J5f) tu mihla jako motýl kolem sadu(J5f) a hopkala přes stružek lu vnadu(J5f) jak křepelka jež přes jetel jde k mezi(J5f) Na břehu sedla pod vonmi bezy(J5f) Byl tichý břeh a mořské ce hlad(J5f) jak šťast tvář již tuše jme slad(J5f) a pak li chvilkou hlesne vlnek hnu(J5f) toť nejsladší tváře oddechnu(J5f) Nedávno ješ trhala ji vráska(J5f) kdy ploula s lo bran lidu částka(J5f) Loď zmizela však Jelenka ji vi(J5f) a kudy táhla srdcem k ní se (J5f) Tu vyšla od břehu tam plachty zdula(J5f) by v rych pochod vlnami se hnula(J5f) již obskakovaly jak matku ti(J5f) tu ústka slyšet pobením zněti(J5f) tu napnou ručky prstičkama hla(J5f) tu krček šíji a zas le (J5f) Již brázda dale a loď se menší(J5f) již jako mráček jenž se v modru tenčí(J5f) teď s plachtami již jako labuť (J5f) jež korouhví si hlavu pobarvila(J5f) nastojte teď již sotva holubice(J5f) a nerozeznáš krk ni křídla ce(J5f) a teď to bod beze stop bez šlé(J5f) v tom bodu blaho ostrova i je(J5f) Loď zmizela A kdy tam ny (J5f) tam vyskočila hvězda z všehora(J5f) tak krás bezná tak jas mi(J5f) že nebes báň se při rozesnila(J5f) a nestavila ji o siro(J5f) Tam v pravo v levo kmitla světla k so(J5f) tam pohroma jako hejna ptačí(J5f) tam jako ta kuřátka ve chuči(J5f) tam v řa jako na olři svíce(J5f) tam v párku jako holubice(J5f) a jinde jinak jich drobným znětem(J5f) se nebe lesklo jako louka květem(J5f) Však ješ krásněj moře neobsáh(J5f) Tu světlo ploulo jako roucho táh(J5f) rozstříklo se v kusy na třepe(J5f) jež hle splynouc v no šat se (J5f) Tam žha jiskry po hladi kluší(J5f) jak ze železa když v ně kovář buší(J5f) tu skočí ponoří se vzejdou znova(J5f) jak potápka kdy pod vodu se scho(J5f) A nejzáz plove červena páska(J5f) jak stužka již si k čelu že kráska(J5f) ta teď již jakby sama byla čelem(J5f) jež zardělo se po vřelém(J5f) i oči vidět vlásky tváře ústa(J5f) tvář bucla a v plnou hlavu vzrůs(J5f) toť luny krása z moře vynoře(J5f) jíž ple moře ne se blíží žena(J5f) V svateb lože s lesklým baldachinem(J5f) s třesou nohou srdci za pokynem(J5f) a v tváři tušíc úplň radonek(J5f) již vchá v nesmír ten blaha stánek(J5f) ustláno la na pokraji samém(J5f) kobercem stříbrným a drahokamem(J5f) a měk kment tajemho lesku(J5f) potáhnul dálší slastiplnou stezku(J5f) a nikde ani mráčku skvrny ma(J5f) takť kráčí mládež k slasti neskona(J5f) Jelenka netruch Ta okem snivým(J5f) pohlíží zpět ku stezkám přítivým(J5f) tam mys blaženou v nedávných časech(J5f) se pro jak prst v miho vlasech(J5f) Jak daleko v paměť oko stačí(J5f) ni jedi v ní den jejž smutek značí(J5f) ba ani mráček jenž by stínem stínu(J5f) zatáhnul je duši na hladinu(J5f) Co ptáček odchona v hnízdě měkkém(J5f) uhala jak laňka dětským kem(J5f) a načkoliv mysl upouna(J5f) tož ne myšlénky v ní bez Mina(J5f) Co vyrostla po jeho boku(J5f) beznou stávajíc se jeho oku(J5f) a on li v lásku jal své pokole(J5f) tož ona jeho v pl zace(J5f) Své lásky počátek neznali sami(J5f) aniž z ní vyznali se poklonami(J5f) Tu nebyl úchvat jediho hledu(J5f) ni ci nelad v slov hledaném sledu(J5f) tu nebylo ni přísah v němém krytu(J5f) ni tajných docházek při luny svitu(J5f) ni zlatých prste ni kru z vlás(J5f) a přece so zpodali lásku(J5f) Tať byla zde jak zář sluneč z rána(J5f) aniž se ptáme odkud na zem slána(J5f) z kalíš květných u ji (J5f) a nevzejde li mysl po stů(J5f) Tať byla patrna z kažho hnu(J5f) z slov upřímných a z líbezho lnu(J5f) tať rosou řila navlhlých zra(J5f) a stiskem ruky navala zna(J5f) Byliť v se protkáni v tom něžném sňatku(J5f) jako dvě nitky u jedinou látku(J5f) a nesmír li moře na své stezi(J5f) tož jejich láska nepoznala me(J5f) Co moře lo v zlatolesklém ha(J5f) kdo spěchá sem tak neposed hra(J5f) že polo nohou polo že křídlem(J5f) sotva se tkne za novým le sídlem(J5f) To větřík byl Co hošík zlatovla(J5f) byl za dne dřímal za kyprými klasy(J5f) mu spánek sednul na klenu víčka(J5f) a chal ni z růžoho líčka(J5f) Kdy však se vkrádal večer do úbočí(J5f) tu zšpoulil ústka protřel so oči(J5f) leč sotva prokouk za šera chvilky(J5f) již hrály v něm co k tanci všechny žilky(J5f) A poskočil a ve molím letu(J5f) přihoupal se ku basalčímu květu(J5f) dotek se lístku třás mu lou hlavou(J5f) zalaškoval si se soused travou(J5f) a opět lístek basalice sklonil(J5f) rozvoněl je a se jinam honil(J5f) A zaskočil kde slzičky jsou tenky(J5f) že vedly řeč jak mi u milenky(J5f) pak zahoupav si lístkem balsamovým(J5f) skokem se octnul za bezovým křovím(J5f) tu vi doušky cud rozeňátka(J5f) jak líčka kryjou za stébla si krát(J5f) natřík je rosou leskem plnolu(J5f) že vala mu na vděk sladkou (J5f) Pak polokvapem žel k blíz stráni(J5f) kde jetelina skví se lou skrá(J5f) tu houpal se jak loďka v vlnách lých(J5f) v nichž trojlístek se koupal v řadách čilých(J5f) tu mušky bzučely a včelky bavem(J5f) to jako rybky v moři zelenavém(J5f) Pak letěl k stromům Ode druha k druhu(J5f) se houpal v dodivém polokruhu(J5f) tu třepal větvičkou tu hrál si listem(J5f) tu na květech tu na vrcholku místem(J5f) chvěly se jak láskou prah rto(J5f) kdy na blízku se tuší milenco(J5f) Však ješ nesletěl V opletlém hnízdě(J5f) svůj domov pták měl kropena hvízdě(J5f) a mláďat zoček se k němu ústil(J5f) do ho za zrnem zrnko vpustil(J5f) Tu čekal a když pták křidélkem třepnul(J5f) jak mistr taktovkou naň prstem klepnul(J5f) že počal pták u zpěvném rozmlou(J5f) a zvuky kapaly jak deš hrá(J5f) a za ním druzi v souzvuku a sboru(J5f) milost prolomila srd koru(J5f) Tak vzbudil květ i ptáčata svým zjevem(J5f) že ostrov chal chladem zpěvem(J5f) a bylo lahody a plno hy(J5f) že neobjal je ostrov všemi břehy(J5f) že větřík kudy jenom hnul se patou(J5f) sprozen byl tou řečí ze svatou(J5f) jakoby vše co vnady ostrov sdí(J5f) se bylo sšetřilo k této chvíli(J5f) Teď prá přes Jelenku spěchal k moři(J5f) Tu vida světel plá lunu v hoři(J5f) to stříbra ose v neshledném poli(J5f) zatleskal křídlem žásnul ve svévoli(J5f) a v mžiku úžasem a krásou zpi(J5f) potopil tílko v luh ten světloli(J5f) Tu vlnky zkadeřil u nu tenkou(J5f) že žbluňkly seň jako upomněnkou(J5f) vrub jejich stříbr o kraj tlesknul(J5f) a stoupal zpět a poznovu se lesknul(J5f) pak spěly dál a v bílém družek da(J5f) se protkaly jak sny ve mla hla(J5f) k tomu chvě daleho toku(J5f) vždy znova spěchal větřík v lehkém kroku(J5f) sem nosil ni šept a zpěvy ptačí(J5f) tu znova hlavu ve vlnách si čí(J5f) a opět ku břehu a vesel v tváři(J5f) prochví zlato v mrka ři(J5f) toť kouzlo úchvatné div srdce buší(J5f) tuť krásno jako v Jelenči duši(J5f) Co tak Jelenka v krásu tu se hříží(J5f) stín tem z poza se k břehu plíží(J5f) tu krokem stane tu se v před u(J5f) tu okem travým zas kolem (J5f) tu k předu ří tu dlaň k oku klade(J5f) tak dra ouskok za stopou se krade(J5f) To byla na Nejhroznější žena(J5f) již vyštvala kdy láska zavrže(J5f) na pomsty dráhu Když Jelenku zhledla(J5f) ztaje rozkoš postavu zvedla(J5f) plán hroz mžikem se v srdci zrodil(J5f) a jeho měr ve krvi se brodil(J5f) přes tvář mihlo rozhodnu bleskem(J5f) zrak se zjiskřil úpalčivým leskem(J5f) a zdusíc krok ku Jelence stihla(J5f) Tu stála tiše sotva ňádra zdvihla(J5f) však hledíc na ni s ustrojeným klidem(J5f) svou duši pásla hrůzolačným videm(J5f) ten hled měl spáry jak hlaze ky(J5f) ten sytil se jen ranami a vzlyky(J5f) Tu hle Jelenky se dotkla dla(J5f) a řekla Dob večer jako ma(J5f) a le Krás večer kouzlem tka(J5f) A usedla si k ní z pole strany(J5f) Jelenka zalekla se při tom zjevu(J5f) ny tvář tonula ve úsměvu(J5f) A Zéna počala doby lože(J5f) nebo hla podestý nože(J5f) toť kobka kame zlá ostružina(J5f) kte se jehlami do la vtí(J5f) o věř mi že by snadněj v žhavém jaře(J5f) had doved spáti v písku na Sahaře(J5f) Mně kaž mžik je hře tupých mukou(J5f) v můj sen zaražených železnou rukou(J5f) a čas li ce takých mži hos(J5f) pak netřeba mu do věčnosti(J5f) O dívko se trápím touhy žárem(J5f) jdouc bez krůje pouš suchorem(J5f) oči nenavští bla spa(J5f) všecka úcha jen v zpo(J5f) Však tady volno Tiše chá moře(J5f) ta jeho světla nepoznala hoře(J5f) a co tu krouží vlnek v zpěvném hu(J5f) ty navrá snad zas duši hu(J5f) O dovol abych s tebou protila(J5f) po čem duše dosud mar snila(J5f) A Zéna zřela roztouže v dáli(J5f) jakoby oči tvář tam rozeznaly(J5f) k ní vzdychla pobe dlou vře(J5f) zaslala v kraj ždaho šitele(J5f) pak vedla oči po hvězdnatém nebi(J5f) tkvěly na Jelence jak dva hřeby(J5f) Ta zaražena nedocím zvukem(J5f) vyslechla s úzkostným ji srdce tlukem(J5f) však vidouc je tvář se kalit stenem(J5f) soutila s ní v stesku netajeném(J5f) A řekla Neznám co ti spánek moří(J5f) však přeju ti bys tady ušla hoři(J5f) A Zéna odvrátila od zře(J5f) jak hajíc a jakby v zamyšle(J5f) zda poupatům smyšle minulosti(J5f) zat vypučet a v květy zrosti(J5f) zda jich dost mi a sil(J5f) zda Jelenka srdcem neodchyl(J5f) Však vidouc mluvu zaho oka(J5f) povzdychla so ješ z přehluboka(J5f) ze záňadří pak lístek vzala svi(J5f) jenž písmem ozdobným byl zcela kry(J5f) Dík luny paprskům takť sví ladno(J5f) že obsah přehlednouti žeš snadno(J5f) Jelenka vzala list a sotva stihla(J5f) že slova ta známých v něm se mihla(J5f) anižby četla vznítila se v tváři(J5f) oko plálo přebeznou ří(J5f) ňádra zdvihaly tak rych dechy(J5f) jak by se honily hrami spěchy(J5f) a mžikem blaže k štěs zvána(J5f) potřásla rukou Toť od Mina(J5f) Však na beze slov a s klidem chladným(J5f) zřela k těm očím vabnos ladným(J5f) jak v blaženosti nena ří(J5f) jeť střelec poklid kdy ranou ří(J5f) Jelenka ma při tom zraku stydla(J5f) jakoby hrozbu uštknu v něm zhlídla(J5f) od ny v list a z listu zřela k Zé(J5f) pak se jala čísti neprodle(J5f) Co čtla o tom se nezmínila slovem(J5f) Leč jako ovanuta pustým rovem(J5f) kdy zeje úmorem na mla ce(J5f) jak ve průvanu postave svíce(J5f) počala chvěti po celém se le(J5f) bledly rty a na hlaďounkém čele(J5f) se sbíraly nezná dosud mraky(J5f) jež máčkly dech a kalily zraky(J5f) zprahlo hrdlo jako pramen znojem(J5f) myšlénky lítly kol jak včelky rojem(J5f) a když je chtěla v slova vřadit so(J5f) nevypravila víc než To psal to(J5f) Mně nebo to řekla na chvatem(J5f) a v duši zahalena mraku šatem(J5f) počala žit v ní všech bles klíny(J5f) jež chtěla vrážet v prsa Jelenčiny(J5f) A jako huba jež krajem táhne(J5f) již napřed sčí mrtvoly si drahné(J5f) tu klasy zlome tu sdra květy(J5f) tu vět scuchaných neshled čety(J5f) an vše to u šíleném zvedu(J5f) tak na když počala v tomto sledu(J5f) Jsi mi pros beze stroje(J5f) snad nedovedeš změřit city moje(J5f) Což to život Břehy ty a skály(J5f) na nichž se to prv stesky zdály(J5f) tu ble olivy se stinným lemem(J5f) tam drob krůpěj s mocným vodojemem(J5f) tu klokot slačí a druž zpěvy(J5f) a hovor mdlý a jara buj zjevy(J5f) a k tomu louka ozdobe květem(J5f) to vše snad co navat žeš světem(J5f) Však pest rozkož zvířeho města(J5f) kde hlučným spěchem poklid jde cesta(J5f) kde sluncem to co všechněch oči sl(J5f) a stínem žal kdy čas se vl(J5f) kde květy neznámy k nimž srdce stů(J5f) kde však se urvou je li vzác (J5f) kde chlad i úpal společným je lem(J5f) kde život klidit života je lem(J5f) a v rozkoš patřit na sa zdroje(J5f) to zvu životem to postať moje(J5f) To město znáš jež na lagunách slyne(J5f) jak večer zpěv tam na gondole plyne(J5f) jak v pacích se leskne umu cha(J5f) jak zpěv i um hladina nazpět chá(J5f) Tam z jara přibyl mladík hle smělých(J5f) jejž zvali ostrovanem V slovech vřelých(J5f) zponal domova i kraje svého(J5f) strh k so přízeň citu vespolho(J5f) a stal se středem pozornosti něž(J5f) Nebylo dívky jež by v řeči běž(J5f) se byla příjemho netkla hostě(J5f) ta jeho postavy ta vdě pros(J5f) ta zraku ji lahodho zvuku(J5f) a ne li víc tož aspoň ctila ruku(J5f) Poznaly vše co osud jeho žil(J5f) kolik mu let co proudem času zažil(J5f) jen jedno dosud vojem se krylo(J5f) zda kte srdce jeho srdci milo(J5f) A tu šla zvěsť jež množila se žas(J5f) žeť sice k dívkám u mluvit krás(J5f) však byť by zjev byl sebe ce lad(J5f) žeť dvoří všem a ke všem že je chlad(J5f) To teprv znítilo pozor k němu zře(J6f) a co prv mluveno jen z domýšle(J5f) kdy zvědavost po prv pásla stra(J5f) to šlehlo ve požár teď v kaž hla(J5f) Nuž nastal pas doti si příz(J5f) tu hledy vzác plny byly žíz(J5f) tu vnadou nelakono ni řečí(J5f) tu starost všech se sběhla v jed či(J5f) a jaho jen kouzla vnady znáno(J5f) to vtipu uním u pas sláno(J5f) Nastalo po jakých lo(J5f) Vše co se prvním teplem rozehřálo(J5f) co v boj vytáhlo v nedočkavém zvědu(J5f) to zdušeno na jeho srdce ledu(J5f) zrak tu slovo mdlé a srdce pus(J5f) toť znak byl porážky jemnoús(J5f) To srdci mu lahodilo blaze(J5f) Jáť jedi v své vytrvala snaze(J5f) a co sem zřela střel minout se le(J5f) střely upravila k no le(J5f) a štěs života byť lo státi(J5f) jen když mne nad nimi i nad ním sklá(J5f) Jáť plán utkala v úspěchu nezmyl(J5f) neb buď je ve svém srdci v prav sil(J5f) a neb jen zdánlivou se silou stro(J5f) tak nebo tak on zkusiž lu moji(J5f) Stalo se úmluvou s mlaky tejnou(J5f) že ruky si ždáli v dobu stejnou(J5f) ti odmítnuti všickni slali dru(J5f) by též zkusili vzdory mysli tu(J5f) a než se sklonil večer po de(J5f) o srdci mém šla věsť že nerozhřá(J5f) že mužů stenům vtip můj se směje(J5f) hle vyšena z dívek reje(J5f) co vzác krásou sebe zaním(J5f) lásky hodna lásky uním(J5f) To chtěla sem Plán úroky mi splácel(J5f) jižť ode mne se zřetel neodvrácel(J5f) i jemu jenž měl nejvíc srdce vlády(J5f) podlely oči při mně miledy(J5f) Poblíže města sto letohrádek(J5f) jak z vů tka kdy večer chládek(J5f) kdy oranž s citrinem své kryje lesky(J5f) a snivým křovím prochvíva stesky(J5f) Tam bava se stihla za bavou(J5f) Tam vše co v měs vynikalo slavou(J5f) co den se scházelo k večerním chvílím(J5f) tam ta ostrovan byl hostem milým(J5f) Nuž co ve společnost mou ho táhlo(J5f) buď že mu srdce zvědavos práhlo(J5f) buď že mu vtipu sdílnost bylo nem(J5f) však to jiným znala žit jmenem(J5f) O čem sme hovor vedli v čem se smáli(J5f) v čem slova lahodou se rozehřáli(J5f) jak opět stydli jako ci so(J5f) to nelze vypočísti v krát do(J5f) Ni to jak hledy moje ostraži(J5f) tu jiskrou šlehly tu zas ledovi(J5f) jak ňader dechy vázly v kroku tichém(J5f) že nebyly ni vzdechem ani smíchem(J5f) jak slova hled i dech vždy běh vzaly(J5f) a když se jeho oči po nich ptaly(J5f) že nebylo ni slyšet kro zně(J5f) to dopověz si sama k srozu(J5f) Dost na tom Moje mysl rozma(J5f) to dořekla mi že mne vyhle(J5f) Tu jednou z hovoru se hle zvednu(J5f) a z sí ven aniž se zpět ohlednu(J5f) a v sady von v šeptných lou boky(J5f) nařím a v nich zastavím své kroky(J5f) nečekala dlouho V blíz chvíli(J5f) již slyším kroky s pozorlivou (J5f) již vidím zrak jenž na vše strany zvě(J5f) nuž snad sem mohla tušit koho hle(J5f) klesla u sedátka hlavu v trá(J5f) plakala a štkala useda(J5f) Již tila sem kterak jeho stopy(J5f) na blízku mlknou kterak list stropy(J5f) nade mnou tknuty vlažnou rosu střásly(J5f) jak tajil dech jak oči mu se sly(J5f) na blízku dechů mých těs příliš(J5f) mou pojal ruku šeptaje Proč kvílíš(J5f) povstala a vytkla jemu jem(J5f) proč vida truchlit mne přichá ke mně(J5f) by poodstoupil seň mine(J5f) jež ob čas přívalem se na mne řine(J5f) a vytra se samotním sama(J5f) anižby příčina mi byla známa(J5f) Však on mne mal slovy účastnými(J5f) mně stíral slzy chal vzdechy mi(J5f) mou hladil tvář a tiskl moji ruku(J5f) svých hle prosbou mou přemal muku(J5f) nazel ruč mluvil horkým dechem(J5f) a srdce tlukot vnímal jemným slechem(J5f) a opět slova dusil v němém zře(J5f) a vyzel a prosil k uše(J5f) a než sem nala se čím ta změna(J5f) mých ňader seň byla rozptýlena(J5f) My dlouho šli tu v rozmlu tu v smíchu(J5f) naše řeč se podobala tichu(J5f) keřů šepot chvě jež šlo klasem(J5f) a ptačí tlukot jediným byl hlasem(J5f) My dlouho šli pozd doby vánky(J5f) zachly pochlad na rozhřá spánky(J5f) a co sme dál protili v té do(J5f) to máš li obraznost domaluj so(J5f) Když pohřešili nás ve bav shluce(J5f) vrátila se k nim po jeho ruce(J5f) Od času toho práznil tohrádek(J5f) ne změno jiš něžných dek(J5f) tož na laguny město ulosti(J5f) ka ny ostrovan zval moje hosti(J5f) Ba na lagunách Dřív ni pozděj na to(J5f) neznělo jmě jich tak na slovo vzato(J5f) niž očí ce syceno tam žasem(J5f) aniž tam pleno kdy takým kvasem(J5f) Co gondo se hou v modrém lesku(J5f) to vyploulo při hvězd večerním břesku(J5f) a na nich světla sterých lampió(J5f) a pochod a sví v lesklém shonu(J5f) že mlkla nebes ře v zahanbe(J5f) že lo moře v jednom zace(J5f) v němž kaž vlnka hlavu v ohni zvedne(J5f) že pace tu leskly se jak ve dne(J5f) Tu prýštila se seň v sterém toku(J5f) ta tekla po hladi v tenkém kroku(J5f) a když dospěla nízkých Lyda bře(J5f) přispěla nazpět v přidušeném hu(J5f) kouzlem schvátila co v srdci vřelo(J5f) a srdce netlouklo a hou mřelo(J5f) Pak vesel šplou a hovor ku(J5f) an slovo zpi pohledem se du(J5f) a pak zas jasot uchvácených k znětu(J5f) aj což se rovnat že tomu světu(J5f) k tomu dět vše co tuto no(J5f) že k vůli mně a jím je ustrojeno(J5f) tož tváří v tvář a jemu dlíti v přízni(J5f) a dět kolik srd po tom žíz(J5f) však samojedi tu sníti děcky(J5f) a dět že mi vi tu všecky(J5f) můj smích že štěpován na jejich zlo(J5f) aj co mám ješ vypráti to(J5f) Nuž život neznám jenž se zří ži(J5f) pryč se srdcem jež prahne jen a (J5f) neb li vel cit jen postrádati(J5f) pak nechci srdce ani s citem znáti(J5f) pak v stej ře žím so nože(J5f) a tám hrob když ne svateb lože(J5f) Tam jeho byla sem s ním ve pale(J5f) a jsem li zde chci jeho ti le(J5f) O žel co sám Vzdechy moje mar(J5f) srdce v tísni ú mnohotvar(J5f) co tu dlím on na dale lodi(J5f) o dívko kdož mne k němu doprovo(J5f) Co to Večer krása dosud v zniku(J5f) což pojednou ta strá účastní(J5f) Což bouř si ončila bleskem čelo(J5f) jež před Jelenkou v klín se rozlelo(J5f) že přechá ji zrak i sluch i hnu(J5f) a ona vrávorala v ustrnu(J5f) Když na skončila tož s citem lhaným(J5f) upla slzu ke rtům přiraným(J5f) však za tou slzou úkoj moru chal(J5f) že ha jed do čis krve smíchal(J5f) Tak chá když slaka rdou(J5f) kdy o teplou si nu zobák brou(J5f) a lačným uchem na prsou mu klečí(J5f) srdce cukne k posledmu křeči(J5f) Jelenka sklesla Na to pou něž(J5f) zatáhly mraky zlé a hrůzotěž(J5f) je mrskal chr vybrami šlehy(J5f) mráz jedem napuš chal žehy(J5f) a kotouč písku jenž je chvátil rem(J5f) ten zhanal mu rozhled všeho rem(J5f) Což Jelenka naproti zbroji(J5f) Toť skorem jež se z domu stro(J5f) jež cestou vyhne kažmu se klásku(J5f) by nenatrhla blaha jeho pásku(J5f) Neznalať úklad ani jeho (J5f) ji vzbudil Milán ješ na úsvi(J5f) v něm tkvěla jako zrnko dou ja(J5f) a co řek Milán to bylo sva(J5f) V té ře klíčila z ní lesk svůj brala(J5f) v té k prvním úsměvům se rozhoupala(J5f) a cokoliv mla srdce snilo(J5f) na dechu ry se roznítilo(J5f) Když uslyšela nu touhou vříti(J5f) tož stokrát la si že pravdu ří(J5f) že sme vr v zřídlo svatocud(J5f) a přec se chvěla v strasti žalotrudné(J5f) By val ten zahřměl z nena(J5f) a než uvřela okna trů rva(J5f) otřásaly se klenby v němém stesku(J5f) a blesk rozžínal svíci sví blesku(J5f) Jelenka sklesla ptáček pomate(J5f) jenž padne s větve hadu ve čeřeny(J5f) však ješ v trá třepe křidélkoma(J5f) než smrť naň sáhne ledoma rtoma(J5f) Ta duše mi stenem nedotknuta(J5f) teď hrůzou na klad rozdechnuta(J5f) že vlny žily se tupým křikem(J5f) nebe ovaly ny střikem(J5f) a všecko spláchly co se na něm lesklo(J5f) ach komuž by se v duši nezastesklo(J5f) duše na dví mečem rozeklána(J5f) a kde prv klenula se ru brána(J5f) tam vedla zoufalost hlado šiky(J5f) srdce rvaly pronika křiky(J5f) Což byl život než mrknutím na(J5f) v němž barev duha v oblouk rozestlána(J5f) kde družek hra kde otecké sídlo(J5f) ochvívalo jak pel mo křídlo(J5f) A ny kamkoliv se noha hnula(J5f) zem v děsnou tmu se pod rozepnula(J5f) a z děr a otvo a z křovin řady(J5f) to na ni syčelo jazykem zrady(J5f) duši zastřela tma bez průsvitu(J5f) a bez hvězdy i bez bludičky kmitu(J5f) ani lampa ani tolik ře(J5f) co mži v hrobce na zsina tváře(J5f) Jakž mohl kvítek ten ty zhojit ny(J5f) Kol ho list i stéblo pošlany(J5f) a co mu podporou co sladkou chou(J5f) co před vedrem i bouří bylo střechou(J5f) to v zmatek rozmeno tvrdou rukou(J5f) by šíp ten broušen vypočtěnou mukou(J5f) Jelenka sklesla S nasycenou žíz(J5f) odvrátila se na trýzni(J5f) šla o krok dál a opět zřela na ni(J5f) zda v tváři trhne ješ pozasmá(J5f) pak opět dál a vidouc lo zmaru(J5f) teď teprv uvolnila duše varu(J5f) a slovo jež bylo v tom oku psáno(J5f) toť znělo těz Jeť dokono(J5f) Noc plyne dál a kroky svoje ta(J5f) tér dechy s vlnkami si hra(J5f) a hvězdy domrva v svém třpytu(J5f) než jitrem rozprchnou se do úkrytu(J5f) Minula noc a když se jitro vzňalo(J5f) v bělost šat se moře obkalo(J5f) Ten šat se lesknul leskem baldachinu(J5f) jejž prostíra lůžku nevěstinu(J5f) Jej nebe s mořem oblekly si v ždá(J5f) by nebyly od sebe k rozezná(J5f) vždyť nelze rozeznat ni dál lo(J5f) zda plynou nebi blíž zda blíže vo(J5f) V to lože svateb kdo vkročil nohou(J5f) ten nezasteskne již si pod oblohou(J5f) Kol břehu klid aniž tam vlnka šplíchá(J5f) na břehu Jelenka a ta tichá(J5f) O pole pole kr zarose(J5f) na se smr pokose(J5f) Stokrát již na to se stihly voje(J5f) by dovaly práva právem boje(J5f) a boj nebyl leč vraždou ledo(J5f) kde o palmu se rvali silci(J5f) Však na to i volnost lidu zla(J5f) musila zapřít ústa svoje sva(J5f) zakukle ve vraždu lunohla(J5f) kus po kuse z nich škubat lidská práva(J5f) a co úlem rvát usníže(J5f) jak ry z ša žebkových fena(J5f) O pole pole kr zaroseno(J5f) Což nelze jinak dobyt lidu no(J5f) leč srd klínem vrážet v těs šiky(J5f) za právo mřít před práva vražedky(J5f) Kéž v oseň blaha již tvá setba žene(J5f) o pole pole kr zarose(J5f) Moc teskných dní přeploulo v času moři(J5f) co ostrovanky dlely v němém hoři(J5f) a na břehu s toužebným okem stály(J5f) zda dostřehnou domovské lodi v dáli(J5f) však co jich ploulo po modravém toku(J5f) jak vzcházely tak zanikly zas oku(J5f) Moc teskných dní tesknějších ješ no(J5f) kde vymkly se ze spánku než moci(J5f) a stesky po drahých jim k lůžku sedly(J5f) by k hodům sl tesk hovor vedly(J5f) By ostrov žena s tís úmorovou(J5f) zda ješ cho anebo již vdovou(J5f) Když s loďmi k vzdále přistáli zemi(J5f) k nepřátel vojsku táhli úbočemi(J5f) jak by k nim nařili prv nu(J5f) Však sotva že dostřehli jejich sta(J5f) tož jedním znamením v příhod do(J5f) ten svedli boj že sloučili se k so(J5f) By kapitán sic cařské vštípil ře(J5f) by řil Minovi v ma ře(J5f) i s tím uvedl žádost svoji v shodu(J5f) by střežiti ho směl hned od příchodu(J5f) ne sveden coměrným ny vzdechem(J5f) přisáh mu pomstu s bezohledným spěchem(J5f) Tu však an ješ če jejich příští(J5f) ulost náh měr jeho tříští(J5f) tož smělost vel drzost přeodváž(J5f) list od Mina v něm pak řeč užná(J5f) žeť če s soudruhem v protější stra(J5f) žeť s ním i odhodlán odložit zbra(J5f) nechá li cař jich pl právo vládnout(J5f) však ne li žeť chce za třeba padnout(J5f) Ta krát řeč tak podráždila caře(J5f) žeť zal mžikem vzchopiti se jaře(J5f) a Minu byť všem měl milost přáti(J5f) žeť schys strasť jakou lze jenom ti(J5f) A na to vojska zaťaly se v sebe(J5f) jak ve lva tygr když mu život střebe(J5f) po krvi druha oko jeho žíří(J5f) a za ním vražda lačným zubem ří(J5f) Bylať to srážka překru a hroz(J5f) že da tomu kdo se slabším dozná(J5f) Tam moc cař a uraže cha(J5f) kte i slabost v sílu rozedmýchá(J5f) tu sad volných chvati plá(J5f) jež s úsměvem se mezi trupy sklá(J5f) kdož že sloučit protivy tak růz(J5f) kdy v srdce naří co nepříbuz(J5f) A přec byl pal jenom při Minu(J5f) jakoby k sňatku spěli v těsnou bránu(J5f) kde čí smrt A že je Milán vodil(J5f) to jakby jistotu jim v řady hodil(J5f) takť moc vedli seč takť mladli v síle(J5f) že každou ranou blíže stáli le(J5f) Cař musil couvnout Jako za jese(J5f) před sebou tr prach a lis žene(J5f) vše v kotouč schvá smí v nelad ži(J5f) takť zahnali mu vojska v úprk di(J5f) Tu stlala smrť si mrtvolami kroky(J5f) tu zeň lichvařila na úroky(J5f) tu zmatek tal plamenmi křídly(J5f) a než se zastavili kterak zřidli(J5f) Tuť rozhodnuto s jistotou a zcela(J5f) a jako tamty skleslost pocela(J5f) tak vznesla rozkoš Minovy voje(J5f) když vypuk jasot z dobyho boje(J5f) Již skupili se zas u vlastním sboru(J5f) by oddechli si od krve a sporu(J5f) by sdělili si u hovoru čile(J5f) jak z nich kdo vynik při společném le(J5f) by pasili snad i v tanci hravém(J5f) by zavejskli si seň rodným mravem(J5f) by zpomněli snad na domov a dra(J5f) jimž vrá dávnou volnost příští bla(J5f) Jen ješ jednoho jim vyčkat sluší(J5f) jenž velho byl la velkou duší(J5f) Však trvalo již dlouho niž se vrátil(J5f) Ten tam ho zřel ten onde s oka ztratil(J5f) a všichni ří pati a hledu(J5f) žeť mezi nimi dlel do posledu(J5f) A přec se nevra Již tesky zra(J5f) poletu jak sokol za soumraku(J5f) i zlá již předtucha jim hrdlo ouží(J5f) řeč vázne jim a zeň kolem krouží(J5f) Tak minou chvíle težší kaž dru(J5f) sycena neklidem a stras ztuha(J5f) slovo se jak ptá mračno (J5f) žeť zlá to příhoda an nepřichá(J5f) Vysláni jedni v mrtvol sža snopy(J5f) zda nenašli by po něm smut stopy(J5f) dru se na koních rozjeli v kruhu(J5f) ba ji lítli k nepřátel pruhu(J5f) zda zajat neče snad na nu(J5f) ó ce bor žil jeho cenu(J5f) Tuť mohlo hračkou stát se nepříteli(J5f) vzít no útok ve sbor osa(J5f) a zmocniti se slabých v malém čase(J5f) Ti jako přišli vraceli se zase(J5f) však žel jak holubice Noemovi(J5f) kdy nenašly ni proutek olivo(J5f) A nastal v táboře stav neda(J5f) Sbor sirot to žalem rozedra(J5f) an přízeň osudu jich pou zdr(J5f) rvou so vlasy nad otcovou smr(J5f) Co tady slavit čeho želet ce(J5f) Nesneseť smích a žal najednou ce(J5f) a by nebyla volnost takým blahem(J5f) stal by se žal tu novým blaha vrahem(J5f) Opět se rozleli pěšky koněm(J5f) a opět sešli se bez stopy o něm(J5f) kmit kaž naje byl světlem bludným(J5f) uhaslo i to za mrakem trudným(J5f) Byl jasot jich přepodivho druhu(J5f) svěše hlavy seli tu v kruhu(J5f) a ohňů zář jež ošlehla jim čela(J5f) ta zastihla je steskem povraš(J5f) slz povodeň z pod nich vypryskla žha(J5f) a prsa zdvihla seň useda(J5f) že bylo vzdechů bylo žalo(J5f) jak když zašu try v němém lká(J5f) Tak mno ješ den noc mnohou dleli(J5f) kde úchou jim smutek stále bdě(J5f) neb kamkoli zalítli na zvědy(J5f) vždy vrátili se zpět s klesmi hledy(J5f) Tu věsť je stihla skoro rohod(J5f) kdy rozhodnuta byla bitva nerozhod(J6f) v cařských střed jej strhla prud le(J5f) tam smrt se vrhla naň v úžasné le(J5f) sterou se rukou zaťala mu v tělo(J5f) v němž krás srdce s plesem dojelo(J5f) a však že znali velkou jeho cenu(J5f) zavlekli trup za svých hradeb stěnu(J5f) by po něm nezbylo mi stínu zdá(J5f) takť byli hněvem pomstou rozdcháni(J5f) Ta věsť je stihla aniž znali právem(J5f) jak doběhla sem v kroku kosavém(J5f) a však že mar ždáli klad ji(J5f) rozhodli navrátit se do otčiny(J5f) Byla to cesta smutečho plesu(J5f) s lo vál prapor čer v smutném třesu(J5f) v nich plachty čer nanaly boky(J5f) v ně chal vzdech a smutek přehlubo(J5f) a co se pís lo v pochod zváti(J5f) to v píseň pohřeb jich pouť se ša(J5f) Jak smutny jsou ty břehy v dálce klam(J5f) jak bez lesku jak bezznam(J4f) Jak vln těch jas střik v nějž loď se čí(J5f) jak jejich šum jak vše podobno pláči(J5f) Ti ptáci jenž loď obletu(J5f) ty mráč labu jež nebem plu(J5f) jak vše se odží od barvy temna(J5f) v níž pluje loď a k němu paměť jem(J5f) A přec zas rozkoš lne sem tajným dechem(J5f) Vždyť nesou domovu zač vyšli spěchem(J5f) vždyť nesou volnost nejdražší to jmě(J5f) a s ní dnů nových mla rozedně(J5f) vždyť nesou požeh celých (J5f) zdaž že vzácnějších být nad to vdě(J5f) Vždyť krby do a hlavy mi(J5f) co nevidět pozdra oko zpi(J5f) a rod dům a blízkých le šumy(J5f) ten zná luh ty promodra chlumy(J5f) ach že li co sladší budit jemy(J5f) než v slzách zubat svou rodnou zemi(J5f) Tak ploula loď(J2m) A o ni radost se a smutek rvaly(J5f) jak s sokem gladiator o kus chvály(J5f) jak okovy dva z nichž vždy jeden stou(J5f) a v jednom žal v druhém se rozkoš hou(J5f) Takť pluje loď jak čer za dne mraky(J5f) kdy voj blesk pro křivola(J5f) a přece za ním plove slunce (J5f) a lesklým úsměvem nám sla chvíle(J5f) kdy však se navrátili z pouti strád(J5f) tu rali jen mraky slunce žád(J5f) ba zapomněli i pro val smutku(J5f) žeť klíčí v něm slast největšího skutku(J5f) Jak listy kanou s hlavy olivo(J5f) tak oprchali roku zvad dno(J5f) co stelivo pod dra hlavy(J5f) dnes den a rok co paměť jeho sla(J5f) Co tak jsou pohříženi v smutku tém(J5f) přistála loď a v kvapu střely hbitém(J5f) kdos seskočil a s tváří spěchal sdílnou(J5f) toť zrovna jakby novinu nes pilnou(J5f) a že odploula loď zas v čirou li(J5f) aj snad mu vlas vab ty skály(J5f) Ten v jejich střed a slovy Milán žije(J5f) udeřil v sluch jak moc melodie(J5f) že stáli ztuplí neříce sluchu(J5f) zda posel z živých jest či z říše duchů(J5f) Kdy men vodu zpě v kola zhý(J5f) tr to čas než v klid se uko(J5f) však dýl to kylo zde v živém davu(J5f) než úžas sklonil vyšenou hlavu(J5f) A žije šeptli tu a cos je me(J5f) jak když zaslechnem báj v niž neříme(J5f) pak žije ji řekli s poním(J5f) že tak si zahrá s jich doním(J5f) a žije dru jakoby se ptali(J5f) zda co zaslechli co sluch jen šá(J5f) co na se vezme podvod tvar slova(J5f) a ne víc leč šalba myšlénko(J5f) Čím dýl však patří na divho věs(J5f) tím věrněj se pěsť do pěs(J5f) a hlava k hla slova v půli rva(J5f) a v tvářích jistota jak vydlaba(J5f) zurychle dech jim prsa ryje(J5f) a zkřiknou zem Žije Milán žije(J5f) Ba Milán žil a stál tu mezi nimi(J5f) jak cypris mezi kmeny poledmi(J5f) A nastal ševel ja všeho hnu(J5f) jak když se vlny vyzvou k pozvednu(J5f) a nasyceny prudkým trů dechem(J5f) přes jednu dru kvapným jechem(J5f) Tu k němu tiskli se zda on to v skutku(J5f) tak z nena napříč jejich smutku(J5f) a jen když mohli dotknouti se ruky(J5f) nabyli života a střásli muky(J5f) Tuť oči leskly se jak pohár pl(J5f) z něhož lesk perel ky nesčísl(J5f) tu slzy kanuly a v tvář se ří(J5f) v úsměv zapadly jak rosa v kví(J5f) Tu radost hlavy srdce zaplavila(J5f) že slova v hloubi jich se potopila(J5f) jak potápky jež časem z vody snadno(J5f) se vynoří a zas se vrhnou na dno(J5f) A neptali se kterak se to lo(J5f) že zrád štěs ve hrob jim ho sklálo(J5f) vždyť jistota že zas dlí v jejich středu(J5f) dost odpo zamu hledu(J5f) a vše co mohou říci v tom se slije(J5f) že zavejskli si Žije Milán žije(J5f) A ce ostrov zalesknul se svátkem(J5f) Sám Milán zapomněl ve mžiku krátkém(J5f) jak úkladně byl kapinem ja(J5f) a v pouta vržen v nevol šaty(J5f) jak uloženo jemu k potupe(J5f) by trávil život v nejhroznějším tle(J5f) tož bez činnosti práce bez účele(J5f) a bez naje strádat ži ce(J5f) co zatím vynešena pověsť myl(J5f) že ruka smrti schvátila ho sil(J5f) by všechna stopa po něm byla sváta(J5f) a za ním noc zavřela čer vrata(J5f) By ru mrtev takto život trá(J5f) Však ny z pati to střásl hra(J5f) co zakusil tam sníže a zloty(J5f) jak stesk ho bodal broušemi hroty(J5f) než lesť mu rozlomila okov tu(J5f) by prchnul s lo na do luhy(J5f) To střásl vše jak javor lis suché(J5f) Vždyť stál na otcův miloduché(J5f) vždyť uchem vnímal bratří hovor slad(J5f) a co tu chal dech byl dra matky(J5f) Vždyť co tu tisknul v náruč rozevřenou(J5f) toť soudruzi mu s duší zacenou(J5f) a kamkoli zalítnul lesklým okem(J5f) lesk otčiny se k němu proudil tokem(J5f) ba samo ptáče se tu k němu ří(J5f) a vejská vejská neb se doma (J5f) Nuž ostrov lesknul svátečním se leskem(J5f) Tu jasot k nebi dožel třeskem(J5f) tu jako jarním dechem zbuzen k plesu(J5f) se vzduch otřásal v ticerém hlesu(J5f) tu co měl ostrov lesklohlavých kvě(J5f) urno s jasotem v radosti znětu(J5f) a barva pohyb hlas i že ro(J5f) to vše se dalo rem do poskoku(J5f) Leč jakkoliv již všem potřásl ruku(J5f) přec hrá mu srdce v nepokojném tluku(J5f) a oko blou bez klidu a stá(J5f) jak noč vyzvědač po les stráni(J5f) Již zvl přelítlo lidu tlupy(J5f) již probralo i vek lad kupy(J5f) však placho ješ roz se znova(J5f) a klade tázky bez hlasu a slova(J5f) Cos divho se v oku jeho kmitlo(J5f) šel k Mírkovi a slovo chvatem lítlo(J5f) Kde Jelenka Však Mírko sklonil hlavu(J5f) a zodpodal děsnou zprávu(J5f) Milán byl vyšen Co stáli kolem(J5f) zaslechli pta zas jak rva bolem(J5f) leč jako Mírko naklonili hlavu(J5f) neb uhnuli se zrakem k druhých davu(J5f) A Milán jako sevřen v lov leči(J5f) rozběh se k dívkám jedinou mu řečí(J5f) Kde Jelenka Leč zrak jich v hus mlze(J5f) a v odpověď vyply hor slze(J5f) Jak šepot v lesích šulo to všady(J5f) Milán na blíz kopec prolít řady(J5f) před jeho zrakem tmělo se jak k noci(J5f) o tvář se rvali klidu dra soci(J5f) i zvolal z duše natrže vzlykem(J5f) Kde Jelenka sem se třásla rykem(J5f) Nastalo ticho jakby z puklých hro(J5f) povstali mrt hlásat smrti mdlobu(J5f) leč v mlče jich tolik spalo hla(J5f) jak ve mraku než zahřmí v bouře kvasu(J5f) Jen jedna zvedla se a jako vrána(J5f) kol skály krouží se zlou věs slána(J5f) že bouř již ošacena blesku šatem(J5f) tak oko ny lelo sem chvatem(J5f) Milán couv nazpět prsa udychána(J5f) jež nastavil zda udeří v ně na(J5f) A Zéna dodala ce ne(J5f) Tam je hrob tam moře v ustraše(J5f) že nedovede zapravit ti dluhem(J5f) co svěřila mu po pase tuhém(J5f) Na slova ta Milán ve tváři blednul(J5f) jak sklo se chvěl v něž zlý se tr zvednul(J5f) zrak jeho zmate do dálky bloudil(J5f) a v ňader ni sotva dech že proudil(J5f) Jak jelen střele zatajil muku(J5f) naklonil hlavu k prsoum tiskl ruku(J5f) a jakby neměl v ústech slova ce(J5f) šel jako cho lev od mrt lvice(J5f) Do modrých zašel hor do je stínu(J5f) tam klesl tváří v mech a vlhkou hlínu(J5f) a jakby duše nela v něm bytu(J5f) byl bez hnu a jako prázden citu(J5f) Neslyšel drav krok ni líst hnu(J5f) svět se mu ztratil v páry rozplynu(J5f) kol ho mar stromy chly květem(J5f) byl jako orel jenž se schvátil letem(J5f) večer pak když mrkly nebes svíce(J5f) a ptáčci volali se žertuce(J5f) a síc vnikal skrz listna stěny(J5f) tuť teprv til žeť je opuště(J5f) Tu vzchopil se však netroufalým hledem(J5f) jak rozhlížel se lesa šedem(J5f) a stromy větve líst dřímo(J5f) jakby mu hrozilo vražednou zbra(J5f) Pták letěl okolo a z vět krytu(J5f) naň hvízdla družka v prostořekém citu(J5f) a když se našli k písním hopkuce(J5f) tu Milán lkal Nemám Jelenky ce(J5f) Pak běhla laňka s ozkami v oku(J5f) zda druh nezaběh v lehkovážném kroku(J5f) když ten k ní skočil bla v udive(J5f) tu Milán zvolal Jelenky již ne(J5f) Pak tloukl slavík na rozvět blízkém(J5f) a co k němu šustlo v letu nízkém(J5f) i zmlkli ptáčci v němém zace(J5f) a Milán volal Ne ach ne(J5f) Šel do k stružce v níž se tráva čí(J5f) a plašil cestou zvěř i křídla ptačí(J5f) vždy pár a pár se v tmavém houš kryla(J5f) a Milán volal Pročs mne opustila(J5f) V tom živém ji neměl ce stá(J5f) vyhl z něho bloudil v krutém štvá(J5f) došel míst kde vyspá se z mdloby(J5f) a tam si used zemdlen mezi hroby(J5f) Tu viděl lebku v kou pohozenou(J5f) s vylouplým zrakem tváří zohavenou(J5f) a po travnatých hrobech síc kráčel(J5f) a život se tu v hroz sen občel(J5f) Tak hledal úlevu Stálť nade prahem(J5f) kde spí ozek hejno v klidu blahém(J5f) nahoře nikdo nevnikne v jich cenu(J5f) a kdo tam dole ji rozlušnu(J5f) Chtěl zat se a patře v lebku nahou(J5f) viděl z ní myšku prchat před strahou(J5f) kde rozum sídlel tam své lo kryla(J5f) teď odběhla a do hrobu se vryla(J5f) Milán se zasmál křečovitým smíchem(J5f) jak zoufalost kdy kráčí pustým tichem(J5f) v smích slzy sil lkal a smál se so(J5f) a lkal a volal Zde ustlali to(J5f) Odhl pryč a zas se vrátil v lesy(J5f) bez odpočinku bloudil v stro směsi(J5f) klad hor čelo k třesou se dlani(J5f) a co slov našel bylo lkáním za ni(J5f) Dru den no z le vyšel k lidem(J5f) by žalobu ved s potrhaným videm(J5f) a obžaloval lidi svět i nebe(J5f) že v hro myška je srdce střebe(J5f) Když potkal Mírka zval ho ukrutníkem(J5f) zved oči k nebi s dušervoucím vzlykem(J5f) a jakby nikde nezřel rady so(J5f) jen lkal a volal Tam ustlali to(J5f) Tak bloudil po tři dni jak jelen plachem(J5f) že oči zrudly mu jak tře nachem(J5f) a li nad ním lkali s bolem v hlase(J5f) vrátil se že ztratili ho zase(J5f) Tak bloudil po tři dni večer tře(J5f) v kraj moře zašel víc jak po pati(J5f) a sed si k zamodralých vlnek prahu(J5f) Tu seval s Jelenkou v tichém blahu(J5f) tu hladil v čelo ji a bal vlásky(J5f) tu vedli hovor nestís lásky(J5f) tu zrak ojeli v hladiny zdo(J5f) a když se vrátil zpíjeli jej v so(J5f) Těch chví rozkoš jako seň tkli(J5f) Minu v prsa zněla úskostli(J5f) zrak střel se slzou srdce se mu chvělo(J5f) jak v ohni vosk se v něm to rozlo(J5f) a když přitiskl k němu horkou ruku(J5f) potil sic však nezměřil svou muku(J5f) Lkal hlasi a žal ten pravdypl(J5f) jak ptactvo spěl na noč vlny(J5f) Ty krás kvítku nerozvit(J4m) proč musels snům mým odejít(J4m) ruč sotva rozstřena(J4m) k lí ústa rozvřena(J4m) dlaň tak měk k hlaze(J4m) srdce v žhoucím zmlaze(J4m) a ty mně necháš ble žal(J4m) by prst mi v srdce zanal(J4m) by hlodal smutek na rtech mých(J4m) a v pláči dusil mlá smích(J4m) tak zanecháš mne a jdeš spat(J4m) Toť přís klad života(J4m) jenž v prv krok se miho(J4m) lásky hry ti uchystal(J4m) rozkoš touhy pal(J4m) lahod souzvuk myšle(J4m) a lůžko z květin ose(J4m) a ty se zvedneš před časem(J4m) odejdeš syta před kvasem(J4m) v lůžka květech sám a sám(J4m) ty vzdechem slzou zavám(J4m) tak zanecháš mne a jdeš spat(J4m) Čím sem se to prohřešil(J4m) že souzvuk náš znešil(J4m) zla struny naladil(J4m) bych o pís zavadil(J4m) láska konce neznala(J4m) i pouta vazby strhala(J4m) teď zmdle jelen hledám laň(J4m) bych hlavu položil v tvou dlaň(J4m) a co srdce ží v pal(J4m) bych zprahlým rtem ti podal(J4m) ty zanecháš mne a jdeš spat(J4m) Což práh života střežen tak(J4m) že nehos ni lásky zrak(J4m) že hlas jenž v tvém se prochvíval(J4m) teď vyhnán zmí ode skal(J4m) že ruky stisk tvé navyk(J4m) že dech můj tvým tak pronik(J4m) jak zlatou nitkou roucha běl(J4m) že vše to prchá od tvých cel(J4m) jak taž z háje ptáčata(J4m) jež sever z jihu zame(J4m) to nepožíš a jdeš spat(J4m) Ze starých dob k nám pověsť zní(J4m) že láska hroby prolo(J4m) co roztrženo v zníce(J4m) že zas se najde v slouče(J4m) Nuž jak mám ješ milovat(J4m) Přicházím s tebou stolovat(J4m) za pokrm celou duši mou(J4m) mých ňader touhu plamennou(J4m) ó klam klam věsti zvuk(J4m) Po to volám z říše muk(J4m) a ty mne necháš a jdeš spat(J4m) A slzy padaly mu po krůji(J5f) jak s okapu kdy děš odespě(J5f) přes líc i vous zapadaly v ruce(J5f) co smut úleva přetěž muce(J5f) Leč co tak patří v bezlesnou li(J5f) tu jakby z hlubin ruce hrály(J5f) nad nimi zlatem zalesklo se ce(J5f) i skráň i kadeře i zřítelnice(J5f) a jak na smysly v žhavém ruchu(J5f) tož jakby slova dospěla mu k sluchu(J5f) Jel dla přes čelo zda snu to klamem(J5f) Však žena to a jakby v rouše známém(J5f) tvář v úsměvu a oči vlh leskem(J5f) nasák toužením a jemným steskem(J5f) Při jejím zjevu ce moře zbledlo(J5f) ztratilo hlas a hovor šeptem vedlo(J5f) ba snad že do vdechlo všecky vnady(J5f) a vyle vzdávalo se vlády(J5f) tož hladkou měkkost lesk vše co mu milo(J5f) to s sebe svleknouc tím ji ošatilo(J5f) Ta ploula hladinou jak labuť (J5f) leč nohou ani vlnku nezčeřila(J5f) leh jak mráček jdou po blankytu(J5f) a lesk jako mušle v hravém svitu(J5f) Kam šlápla stříkly jiskry nachem zlatým(J5f) a voda žbluňkla pyskem žovatým(J5f) kol se rozlil lesk průhledna světla(J5f) a voněl dech jakoby jarem květla(J5f) Když přiblížila se ku Minu(J5f) měl hrdlo jako zadrhnu v lánu(J5f) zatajil dech a strnul celým lem(J5f) a stál jak sloup na břehu osiřelém(J5f) A přec se v něm tak hle oteplilo(J5f) jak by na srdce jitro ři lilo(J5f) pomate se slova ke rtům drala(J5f) již tal známou tvář a ústa ka(J5f) kdy však chtěl mluvit nedovedl ce(J5f) než vyslat slzy v mok dosud ce(J5f) Rozprostřel ruč ponaklonil lo(J5f) chtěl k srdci tisknout co se před ním skvělo(J5f) poznával Jelenku v horoucím plá(J5f) a přec nenašel slov leč štká(J5f) jak těž sen kdy v krk nám zatne ruku(J5f) my volat chcem a přec nenajdem zvuku(J5f) Tať znala pas jenž vřel v Minovi(J5f) a sama počala ho šit slovy(J5f) Co truchlíš dra srdcem oplaváš(J5f) Nač všemu rozmyšle host váš(J5f) Tvé krás myšlénky jež tebe zdo(J5f) jak hvězdy nebes báň ty noříš v hroby(J5f) a ci dra květ tak to vlast(J5f) že jeho krásou tico šťast(J5f) ten rozškuváš ze souladu kru(J5f) uráš zrak v tmu patře nepohnu(J5f) již to zplatila že rou snadnou(J5f) sem zlehčila tvou lásku bezpříkladnou(J5f) však že to přec jen z lásky neskona(J5f) co la vodních krás smím žíti le(J5f) Nuž chtěl bys stej větší lásku zmařit(J5f) jíž nutno rodu zemi blahodařit(J5f) Co zašlo podstaty jest jenom stínem(J5f) ty však jsi ze okem rodu synem(J5f) jich srdce tlukotem jich touhy duší(J5f) jak z pramene jejž voda nevyruší(J5f) chlad z tebe čerpa a poj lu(J5f) tys stokrát ved je k společmu lu(J5f) život i krev i ňader teplo vrou(J5f) vše co dát že darem láska žhou(J5f) tos jako snes do matky klínu(J5f) a teď bys chtěl to snížit k vůli stínu(J5f) Hle což tu změno při lásce naší(J5f) Jsem krásou moře jež se kolem vznáší(J5f) ranmu slunci upravuji stezku(J5f) co vlnka bezná v modravém lesku(J5f) z večera hvězd obžím oči sni(J5f) a vlasy hladím luny příti(J5f) tož paprsky jež v mém si vlhku čí(J5f) a rozplé dokud večer stačí(J5f) Na prsou mých si tr tváře chla(J5f) svůj dech než lítne v kraj mým dechem sla(J5f) a ptáci v lesku mém si kro křídla(J5f) než pozdrav nesou v sva ze zřídla(J5f) Jsem to snoube ramenem lým(J5f) se vinu k ostrovu a dechem lím(J5f) ty mi jeho luhy tem je(J5f) a loď li odešleš u dál kraje(J5f) šlu za vlnky u houpavém hu(J5f) dojde šťastna toužeho břehu(J5f) Tak ce obnám tvůj ostrov rod(J5f) na něm pak duch pře čiplodný(J5f) tvé srdce vzneše tvá mysl vel(J5f) z úcty u se řada měl(J5f) ustrnu rozstoupnou se davy(J5f) jak knížeti kdy moc příjezd sla(J5f) Nuž dra netruchli My bez louče(J5f) prožijem dlouhých rozedně(J5f) neb dokud láska tvá k té zemi zrůs(J5f) zem tvou bám slavím tvoje ústa(J5f) a zasteskne li se ti v srdci mdlobou(J5f) čekám na večer vždy dobou(J5f) Ta slova zněla tu jak vlnek hrá(J5f) zas jak térku zpěv laško(J5f) tu jak když pramen přes kaménky zvo(J5f) jak seň sama že se zachvěl po (J5f) Z těch slov sám vzduch nasáknul milou(J5f) a chal čerstvotou a jar silou(J5f) Tu Milán neděl co s ním se lo(J5f) byl přesvědčen a neznal jak se stalo(J5f) Byl jako vyněn Ta bolest kru(J5f) jakby mu spadla s prsou odejmuta(J5f) v nichž rozhostil se hle pocit ru(J5f) netral v důvodech a dal mu ru(J5f) Jakoby vyšel z chodeb sluje temných(J5f) jej větřík ovanul a v barvách jemných(J5f) zaleskly se mu hory s setbou le(J5f) že by k nim žel jako v plesu(J5f) Jak by se našel i svůj domov znova(J5f) duší mu chvěla tice slova(J5f) a jako vodody men še(J5f) tak myly jejich zvuky duše dy(J5f) Zplakal by znova Touha mnohohlas(J5f) prochvívala mu ci zřídla jas(J5f) a láska ta jež pla domovi(J5f) ta zplála v něm jak požár ze svaty(J5f) Zas zřel své bratry rozuměl jich zvuku(J5f) jenž kanul z úst tak sladce k ňader tluku(J5f) vše viděl jarem pučeti a rosti(J5f) o byl by znova plakal blaženos(J5f) I slavík žaloval zas v písni pěk(J5f) zas pod nohama mech i tráva měkne(J5f) vše k němu tlačilo se spřátele(J5f) svět zas měl místa v duši zacele(J5f) Když ruč střel by stisk ji na své ce(J5f) jak přišla zmizla nebylo ce(J5f) O slad zjev Kdy však se zpět ohlednul(J5f) stín čer jako mrak se za ním zvednul(J5f) a než mu nahlíd v tvář jež v žár se ša(J5f) slyšel se jmenem a tou řečí zváti(J5f) Nuž třebať tamta sladší la ce(J5f) zde soudcem buď zda milovala ce(J5f) Ta slova neplynula z tů lásky(J5f) Tať hoze jak požár bez ozky(J5f) zda duši zahřeje či strá plamen(J5f) vrh na něž květ jak těž men(J5f) Uviděl nu ne však s dívčím hledem(J5f) bylať to šeň napuš jedem(J5f) jíž hoří zhoubou oko nesyce(J5f) a dra pud ji v lupu pas žene(J5f) Tu stála s hledem zprahlým bezna(J5f) Však v hledu tom psán ce život je(J5f) jak pis krát jejž čtem na pomníku(J5f) a pis zněl Buď lásku nebo ku(J5f) prsa zvl se dechem pnula(J5f) jak by v nich čer bouře ústy hnula(J5f) jež z dutin skalních vyplašena k reji(J5f) nenašla prostory leč v duši je(J5f) Tu stála jako hora s hrůzy znaky(J5f) přes čelo lely se těž mraky(J5f) blesk mrkal očima v mihotném chvě(J5f) a nitrem du otřásalo hřmě(J5f) Milán se chvěl jak list na stro suchém(J5f) nesčetných žalob zablesklo mu duchem(J5f) z nich kaž tiskla se vykřiknout řečí(J5f) a Milán stál jak schvácen v ně seči(J5f) Leč jak vln smečky rozuteklé z hrá(J5f) v jedinou nu hle hlavy sra(J5f) a jako uzel všech se hlasy spo(J5f) tak našly žaloby též mluvu svoji(J5f) Milán se vztýčil jakby uštknut střelou(J5f) strh nu ve svou ruč osiřelou(J5f) a šeptnuv cosi v ucho polohlase(J5f) jak přitrh ji tak odstrčil ji zase(J5f) Pak odešel Co zvuk ten choval v so(J5f) to nelze říci v lidské řeči zdo(J5f) však na vzkřikla srdce trh stydne(J5f) voda se zamkla a vše bylo klid(J5f) Tu skončí naše tkli po(J5f) Milán žil bratřím v tichém zpo(J5f) a když měl duši přeplnou tís(J5f) kraj moře našel mír jak v pěk písni(J5f) Jen kdy mír ten visť přerušila(J5f) tu li říkali že zlá to la(J5f) jež z dutin skalních vyplašena k reji(J5f) volala v bouř co žilo v duši je(J5f) V života moři v hloubi nad hladinou(J5f) pokole jak vlny jdou a hynou(J5f) přes jedno dru vznoří se a chá(J5f) to v bouři ji za rájského ticha(J5f) a nechť se plavec pevným směrem chlu(J5f) přec to jen zná co vi od paluby(J5f) Teď prá my jsme na palu v pouti(J5f) a proti nám se vlny v cestu hrou(J5f) nuž ke kormidlu v zápas s jejich hněvem(J5f) kdo mistr lyry nechť je kro zpěvem(J5f) Byl jas jara den a ve přístavu(J5f) se kobaly lo v pestrém davu(J5f) a barvy prapo co pis věr(J5f) na tu vstoupil na níž prapor čer(J5f) nic netuše že kolébkou bás(J5f) a ploul sem k ostrovu jenž skvěl se žas(J5f) jak mant v kníže zalán žeslo(J5f) Nám dob la zprovodila veslo(J5f) Na břehu hejřil sem ve všech těch krasách(J5f) jež sem tu pěl v modravých kop řasách(J5f) ve stínu oliv cypřiší a be(J5f) v čarovném vzduchu vlnek hravém řezu(J5f) v slačím tlukotu jenž chvátil mo(J5f) ve ni večera i v lesku no(J5f) Tu zřel sem hra še rozvaliny(J5f) jak břečťan rozložil se v jejich stíny(J5f) na jejich stěnách zpěv rody ptačí(J5f) a kdo tu žili sotva pověsť značí(J5f) Poznal sem ostrova hry a zpěvy(J5f) dcer jejich krásu mužů stat zjevy(J5f) však co můj div zbudilo silným chvatem(J5f) že vše tu přiono černým šatem(J5f) Tu jednou mládež v skotačivém reji(J5f) si vedla guslaře po obyčeji(J5f) pak sedla s ním a hladila ho v skránu(J5f) ždajíc Pěj o Minu O Minu(J5f) Co stařec zpíval znáte z této pís(J5f) Však jeho oko zkalilo se přís(J5f) když vypočet jak Milán mezi všemi(J5f) co žili kdy svou zamiloval zemi(J5f) jak ta mu nad život i duši draha(J5f) jediným zřídlem rozkoší a blaha(J5f) jak myšlením bdě nad skutky svými(J5f) co čáp nad hnízdem s krčky mladistmi(J5f) všech stat stanovil ji za dice(J5f) a dodal pak Takých nežije ce(J5f) Když umřel nezemřel Ne ze ce(J5f) se za svým otcem v slzách rozla(J5f) a že byl blaha ze mocným zdrojem(J5f) šat čer stal se navždy ze krojem(J5f) a s ze lo zavál prapor čer(J5f) Kdož vtisk se mocněj v lidu soucit věr(J5f) Ta slova moc jala duši moji(J5f) myšlénky tlačily se v hustém roji(J5f) postavy zašlé jako hudba hrály(J5f) a než sem tušil v zvuky pís ly(J5f) Pak zřel sem jak se totéž nebe klene(J5f) však pod ním bratří rody pokoře(J5f) viděl sem chu šlapat srdce lidu(J5f) a sypat na posměch beze stydu(J5f) hněv i žalost zbarvily mi ce(J5f) a volal sem Takých nežije ce(J5f)

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

415. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MRAMOROVÝ PALÁC. (Gustav Pfleger Moravský)
  2. None (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  4. None (Vítězslav Hálek)
  5. None (Gustav Pfleger Moravský)
  6. Vzpomínky na ples. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  7. PORTRÉT JINOCHA (Viktor Dyk)
  8. None (Gustav Pfleger Moravský)
  9. FRAGMENTY. (Gustav Pfleger Moravský)
  10. None (Gustav Pfleger Moravský)