X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá,

Boleslav Jablonský

X.
Osud káže – pěvec Muzu vzývá, Osud káže – pěvec Muzu vzývá,
 Smuten béře harfu do ruky; Ještě jednou city své vylívá, Ještě jednu píseň Ti zazpívá, Aby umlk – ach – snad navěky! Měj se dobře, slunce nebe mého! Nejkrásnější ducha myšlénko! Dokud pamět blaží druha tvého, Nevypudí nikdo z mysli jeho Věčně sladké slovo: milenko! Měj se dobře, ráje mého růže! Srdce mého cite nejblažší! Spojiti, co Bůh rozloučil, úže, To ne země, to jen nebe může – Zatím s Bohem, duše nejdražší! 99 Měj se dobře perlo vlasti svojí! Českých lučin skvostné kvíténko! I až s těmi Bůh mě rozedvojí, Ještě bude zníti v duši mojí: „Drahá vlasti! drahá milenko!“ Anjelíno – měj se navždy blaze! Nic tvé něžné srdce nezarmuť! Nerozborné osudu jsou hráze – Měj se dobře, milostný obraze! Slunce – růže – perlo – s Bohem buď! 100
Básně v knize Básně:
  1. Což to za sokola
  2. Vám, jenž ve hornatém věnci
  3. Tři zlaté vlasy.
  4. Lásky boj.
  5. I. Tajemné šero háje líbá,
  6. II. Na výsosti hvězdy svítí,
  7. III. Ona dřímá!
  8. IV. Pověz mi, o rajské dítě!
  9. V. Neodvracuj, dívko moje!
  10. VI. Čarovný sen ověnčil spánky moje;
  11. VII. Lidé jsou, jimž, po kterých jen baží,
  12. VIII. Jako krajina nebeská
  13. IX. Jak tu přepokorně klečí
  14. X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá,
  15. XI. Jak těžko jesti růži v máji,
  16. XII. Již Jí není! – zhasni nebe svíce,
  17. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo!
  18. XIV. Proč, líbezná růžinko,
  19. XV. Modré oči, modré oči,
  20. XVI. „Až se jabloň květem přioděje,
  21. XVII. Anjelíno! dcero krásy,
  22. XVIII. Mezi rodem Floře k boku
  23. XIX. Obraz Tvůj mne obletuje,
  24. XX. Vidím Tě opět, zoře lásky mojí?
  25. I. Synu! když se’s počal smáti,
  26. II. Co jest láska, synu drahý!
  27. III. Synu! dřív než počneš žíti –
  28. IV. Činíš-li, co chvalitelné,
  29. V. Synu! vzezři k výši nebe,
  30. VI. Synu můj! vše živobytí
  31. VII. Pohleď, synu, ku měsíci,
  32. VIII. Synu – jak se často v světě
  33. IX. Stůj, o synu! napni zraky –
  34. X. Ve tmě šli jste po lučinách,
  35. XI. Nevěř, synu: polosvětlo
  36. XII. Neboj se – jak častokráte
  37. XIII. Komu sen vykouzlil ráje,
  38. XIV. Viz, mé dítě, jak se země
  39. XV. Dvé dal vůdcův Tvorce světu,
  40. XVI. Krásná – slavná – věčně nová
  41. XVII. Patř, mé dítě! na tu jabloň,
  42. XVIII. Zvony zovou k pobožnosti;
  43. XIX. Rosný déšť se perlí s nebe,
  44. Vesna.
  45. Dcerám českým.
  46. I. Čarokrásné jest to podívání,
  47. II. Veleslavné jest to poslyšení,
  48. III. Dnové rajští – zlatověcí dnové!
  49. Povzbuzení k zpěvu.
  50. Vojenská.
  51. Pospolitá.
  52. Máj.
  53. Jinochovo přání.
  54. Opuštěný.
  55. Návrat milého.
  56. Vojínovo loučení.
  57. Zastaveníčko.
  58. Dívka bez chyby.
  59. Počátek Lady.
  60. Oželení.
  61. Dvě kouzla.
  62. Duchu světa.
  63. Žalm.
  64. Slovan Čech.