V lesy.

Růžena Jesenská

V lesy.
Zpěv ptáků nezbyl v srdci mém a v duši odlesk nebe, Les byl mi letos jenom snem, stín jeho, chlad, sta zázraků blažilo v jasu, soumraku – jen tebe. Tys nad hlavou měl smrčin strop dojemný, sladce šumný, a v srdci teplo šťastných dob, jak zpěv se tichým lesem chvěl, tvou drahou hlavu obcházel sen dumný. Tys mohl hvězdy počítat a hledět v lesní tůně, tvé cesty byly plny vnad, uzounké, křovím tajeny i svěží palouk zelený, pln vůně. 42 Květ pestřil se ti pod nohou, červánek růže házel v tvůj žal a bolesť nemnohou: tys vrátil se a schází zas mé duši jas, jenž dlouhý čas jí scházel. 43