Když den se loučil.

Růžena Jesenská

Když den se loučil.
Tam za tu skálu v oheb louky svěží, kde klikatí se potok olšovím, jsem vkročíc kdysi utlumila s těží tvé jméno na rtech. Není snadno, vím, – tě zavolat sem z daleka, kde dlíš, ať volá se mnou ozvěna všech skal, ať k tobě letí píseň má i žal: ty neslyšíš! Zněl z vísky zvon! Zář modré nebes klenby, nach červánkův a bělosť berušek mé čelo, oči v nejmilejší sen by snad ukolébal, kdybych do mušek svou hlavu nenořila stříbrných, a kdyby neposlala se skalin mi hrdlička sem v zeleň, jas a stín svůj drobný smích. 52 Vzduch vůní sytý chvěl se písní sterou, vln tišilo se lkání za břehem, a pod temnými smrky strání šerou se vlašťoviček nesl valný sněm; skok malých žabek jako broučků sled se míhal přes pěšiny úzký pruh, a haluzemi slunce polokruh svit naposled. Květ pomněnek luk zeleň modře protkal, a světlík bílé vločky rozházel, tam kdybys mne byl, miláčku můj, potkal, viď, se mnou ruku v ruce byl bys šel! Tam s tebou dívat se a poslouchat šum křídel, písně, vlny, listí, les – a slov tvých nekonečně blahý ples, jak máš mne rád! 53
Básně v knize Okamžiky:
  1. Prolog.
  2. Dvě sloky.
  3. Modlitba.
  4. Zapadá slunce.
  5. U paláce.
  6. Byl srpek zlatý.
  7. Na moje když víčka sletí...
  8. Když listí opadalo.
  9. U kostela.
  10. Slib.
  11. Z pěšin a cest.
  12. Vánoční.
  13. Melodie.
  14. U splavu.
  15. Zdálo se mi...
  16. Zas v lese.
  17. U kříže.
  18. V sadě.
  19. Když den se loučil.
  20. Pod mraky.
  21. Časně z rána.
  22. Co si vlny povídaly.
  23. Dumky o jedné chaloupce.
  24. Stráni.
  25. Tys trpěl také...
  26. Bez radosti.
  27. Písnička.
  28. Dolente.
  29. V paprscích luny.
  30. Zapomenout.
  31. Jarní vzpomínka.
  32. Dávno.
  33. V stínech.
  34. Když usínám...
  35. Sen.
  36. Jeden okamžik.
  37. Den v říjnu.
  38. Sen v kathedrale.
  39. Calmato.
  40. Stojí hory osněžené.
  41. Epilog.