Lesům českým.

Růžena Jesenská

Lesům českým.
Co jste se mne nablažily stínem, září, hudbou, snem, kolik bolu vyhojily tišin svojich zázrakem, kolikrát váš milý chlad probudil mne k životu, k vám svých písní pro notu zbloudila jsem tisíckrát, lesy, naše lesy! Váš pramínku milý hovor a studánek tichý lesk tolikrát mne zlákal do hor utopit v nich všechen stesk, vašich větví vonný strop, život cest a tolik dum, tisíc štěstí zlatých stop vznášelo mne k oblakům, lesy, naše lesy! 42 Co jste se mne navolaly tichým svojím kouzlem zpět, když mi v očích slzy stály, i když blahem chvěl se ret, ve vás, ve vás – jednou jen chtěla bych být šťastnou den, zářících by věnec chvil pro život mi dostačil, lesy, naše lesy! 43