MODLITBA.

Růžena Jesenská

MODLITBA.
Ty, Bože lásky, Bože slitování, sem dolů sešli milostí svých jas, ať před pádem nás láska tvoje chrání a slitováním doprovází nás. Svým velkým srdcem uč nás milovati, bez mezí, nekonečně, bez hranic, kdo padne v lásce, ty mu pomoz vstáti a do srdce mu vdechni lásky víc. A srdce naše slitování cností nám posil ze svého, by s člověkem měl člověk útrpnost a našel dosti pro odpuštění síly v srdci svém. Jsme hříšní – všickni, klopýtáme denně, u touha k světlu – není světlostí, ten víc, ten míň, však nikdo neproměnně bez hříchu není, nikdo bez cnosti. 16 Jen lásku vyroň v světa utrpení, kdo miluje, ten slituje se též, ach, přibliž se nám, Bože, v svatém chvění, ať srdcem lidským sám ty miluješ. Ať slitování tvého prostředníkem je hříšný člověk nežli soudcem spíš, tak mnohý klesnuv k světlu vstane s díkem, když prosbu naši, Bože, vyslyšíš! 17