BOLEST

Růžena Jesenská

BOLEST
Je bolest dávno přeměněna v cos nadzemského. Smrtí její se hlásí v paměť drahá jména, jež sáhla v život nejvroucněji. A život chvátá v spádu, vzletu, a do vědomí krve vniká, že opuštěna kdesi kvetu bez přítele a kajícníka. Veliké Srdce, budiž mojím, ať darem tvým vždy byla rána! Já se vztyčenou hlavou stojím na tvrdé zemi vyrovnána. [38]