V oblacích.

Růžena Jesenská

V oblacích.
Oblaky jdou nad horami, táhnou blíž a blíž, až se shrnou do údolí, je to s nimi kříž! Od Javora ku Pancíři hustý muselín mlhy rozpjat spouští řasy v olesněný klín. Nevidím, než bílé vločky, luzný rubáš hor, ale v dálce za horami – stále zřím tvůj zor. Vidím, jak tvé oči milé tonou v duši mé, byť nás věčná mlha spjala – – my se – vidíme! [39]