Běžela jsem po pěšině...

Růžena Jesenská

Běžela jsem po pěšině...
Běžela jsem po pěšině s vršku dolů, dolů, dolů, ó, já měla tehdá křídla, nebylo v mém srdci bolu. Viděla jsem jako mžikem v řadě sosny, sosny, sosny, a tvou náruč – tam kde šumí dole ručej perlonosný. Doběhla jsem. – U potoka zůstala jsem státi, – státi: tvoje náruč, ta je v dálce, nemohu k ní dolétati. Stokrát letět s vršku dolů, orosí se dole oči, když se ta má cesta nikdy ve tvou náruč nezatočí. [51]