VĚRNOST.

Sigismund Bouška

VĚRNOST.
Je dobře tomu, kdo zbyl na posled... Sta lidí prošlo duší, je přivedla radost i bolest i svět, ti hřejí, ti srdce kruší. A znenáhla všecko uvadá, list po listu zvolna opadá a do duše studeně prší – – – Už spadlo všecko. Lístek poslední tam na větvi hyne hlady a svítí v něm světlo polední a krvavou jiskrou srší. Je pusto kolem, poslyš, pohledni! – – „Ty, ty jsi zbyl tady?“! 76