Duše hodin.

Karel Jonáš

Ty váž hodiny na sta stě(J5f) zří do ke mně klid zamyšle(J5f) a tikot jich tak srdcem po vždy chví mi(J5f) jak zpívat bych měl jejich seň s nimi(J5f) Od mlá to již moje srdce tuší(J5f) že sta stroj ten jis svou duši(J5f) Je matka ta byla dob žena(J5f) od da k svat dostala kdys na(J5f) a od doby vi stále tady(J5f) Vždy úcti jsem jako chlapec mla(J5f) zřel na když svou moudře rukou(J4f) je matka řídila a kterak tlukou(J5f) jsem poslouchal vždy v zbožném zace(J5f) A ny rcete že v nich duše ne(J5f) To bylo v čas jak zima se k nám brala(J5f) když matka moje chudák urala(J5f) zde na tom loži prá před obrazem(J5f) Jak zhasla ubo tu tímtéž zem(J5f) hodiny umlkly snad ze vděčnosti(J5f) neb ze smutku Tak To jest myslím dosti(J5f) a ny neřícím zmlknout sluší(J5f) neb přisvědčit že jis ma duši(J5f) Či příklad pros jeden nepostačí(J5f) Nuž jeden ješ Čas sic chvat kvačí(J5f) však dobrák jsem a kažmu vše sdělím(J5f) Kdys rozmrzen jsa nad životem celým(J5f) v svůj župan zabalen a s dýmkou v retu(J5f) se zavřel doma jsem dal hosť světu(J5f) a v hromad knih se jako v moře hroužil(J5f) A mar duch můj v ji kraje toužil(J5f) spjal jej oží a dobře vedl(J5f) Tu poz večer černek již bledl(J5f) a noč ze zahrad sem táhla(J5f) seděl zadumán ústa zpráh(J5f) plmi doušky večer chlad ssála(J5f) v tom jakás ruka v okno zaťukala(J5f) Pozvednu hlavu zvěda ven vzhlížím(J5f) a ostrým krokem k oknu se hned blížím(J5f) Hle ja překvape netuše(J5f) Dvé očí zřím a tváře uzardě(J5f) ret chvě se malou měkkou bradu(J5f) a vlasy čelo všecko ve souladu(J5f) Pod hebkým šatem buj ňader vlna(J5f) ta ručka bucla tak kouzla pl(J5f) pak nožek tvar a kdo vše již ny(J5f) mne pomátlo(J2m) Tak člověk časem (J3f) že doma unikne vší zrád zkáze(J5f) a za tím doma hřeší věřte snáze(J5f) chvíli stál jak přimraze k zemi(J5f) Krev řila mi ret však stal (J5f) A mar nahám se ani slova(J5f) přes rty jsem nedostal Vždy jenom znova(J5f) se vpiji v tahy rušitelky krás(J5f) pojednou tu když mi dýmka zhasne(J5f) přijdu k so a tru svoje čelo(J5f) Pak nevím sám snad být to již tak lo(J5f) jak mohla splést se moje zdra hlava(J5f) vždyť to jest ona jež mi den (J5f) své knihy číst ne ne to přec ji(J5f) než jako vždy jen dcera sousedčina(J5f) v duchu divím se že teprv dneska(J5f) jsem poznal ji jak spani jest hezká(J5f) Dál zvu ji jaksi V ma chvíli(J5f) však u mne jest již je zjev tak mi(J5f) A poprve dnes po tak dávném čase(J5f) rozhovor mezi mi rozpřá se(J5f) Mně zdá se ti vzorem pra ženy(J5f) a každou chvílku dříve netuše(J5f) tah v je povaze mně odkrý se(J5f) A pak ta ha Oko skry v řase(J5f) neskry šij a chvěv je hrudi(J5f) mně no vždy jen v prsou obdiv bu(J5f) Jsem rozechvěn A nevím jak to ani(J5f) vše přišlo tisknu ret svůj k je skráni(J5f) a bám v rty ji Odpor klade ma(J5f) Však mar vše Mně tváře žárem plály(J5f) a rty jen hrály Počala se chvěti(J5f) pevji ji tisk však ve obje(J5f) Již jis odvracel náš anděl tváře(J5f) by nezřel hřích tak pl tep ře(J5f) již jis ďábel sletěl s pekla na zem(J5f) by radosť z nás měl Než však tímtéž zem(J5f) hodiny počly bít na to stě(J5f) My oba ohlédli se vyše(J5f) a jako mráz nás projelo jich bi(J5f) vyskočil a chtěl je zastaviti(J5f) a konec učiniti mrazimu ryku(J6f) V tom ona pozvedla se okamžiku(J5f) snad ozval se v ní straž hlas matky(J5f) svůj vzala šátek pak zjev je slad(J5f) mi prchnul z jizby zmizel v nočním tichu(J5f) A konec bylo všemu touze i hříchu(J6f) Zde mohu přestat snad A ny sluší(J5f) se zat vás zdá stroj hodin duši(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 8
Celkem veršů: 95
Jamb: 95 (100 %)