Selanka Moschova IV.

Josef Jungmann

Selanka Moschova IV.
Když moře modrošeré lehkým chvěje větru se váním; Hned moutím já v mysli se pečlivě, tuť ne mi Músa Déle milá; vábí mne tichá jeho více pokojnost. Než, kdy jekem se propasť šedivá zduje, pak voda valnou Nadvírá se pěnou, vlny na mnoze lítě se bouří: Dívám se, kde strom je a břeh, moře rychle utíkám; Hned je mi zem věrná, hned jsou k líbosti lesíky, Kdež, byť vítr i vál sebe valněji, sosna mi zpívá. Zlá živnost je v pravdě rybářova: dům jeho loďka; V podvodném moři dílna, lovem ryba jest mu pochybným, Tehdy mi sen sladký jest pod javorem mnoholistým, Zvuk je milý i potůčku, anoť poslouchati blízko Šum jeho rozkoš jest rolníkovi, hrůza nebývá.