Při rozstonání D. C. H. Pána Alexandra Vasilieva,

Josef Jungmann

Při rozstonání D. C. H. Pána
Alexandra Vasilieva,
Ponzenského opolčení při cís. ruském vojsku vrchního kazatele. Dne 1. října 1813.
Ne Lidomíra 1) mírodějná ruka, Tebe zhoubné lidobijce rámě Stavilo, hrade nehostinský, Mořící neduhem krutým Muže, mnohým drahého dobrým lidem, Tobě hostinstva svatého právem 1) Lidomír, stavitel Litomeřic, as půl století zněmčených. 121 Vasilieva Alexandra, Který ostavě vlast i dům I syna rozmilého sladké doma Celování, Bohu lib i cáru, Jíť zvoluje, milený pastýř, Za stádem, hotovým zlomiť Okovy zpupně Franky Evropčanům Ukuté! – Odrodilým jsa Němcům Polovinu věku ráj štědrý. Zcizil’s svému se národu? I dosaváde žíla každá tobě Nenečeská; nebo já slovanskou Pocituji v těle krev. Sem, sem Hojebné dary, hor tvojich Byliny snes, a mízy živnou pomoc, I sadů tvých moky sílonosné. Na Slovany moje buď laskav; I jeť brat Slovanům Slovan.