Ó, síňko tkalcovská, tak skrovná, prostá,

Josef Kalus

Ó, síňko tkalcovská, tak skrovná, prostá, Ó, síňko tkalcovská, tak skrovná, prostá,
 ó, přijmi mne dnes jako svého hosta, a uhosti mne vlídnou upřímností, jak zbloudilého syna máť jen hostí. Ó, drahá síňko, tajemná a šerá, to tys, kde od úsvitu do večera já klopotně tkal na tkalcovském stavu, snů, tužeb divných maje plnou hlavu. Ó, kolikrát jsem čelo o tvé stěny bil jako o mříž orel uvězněný, nechtěje v stěnách tvojich celé žití proteskniť, proplakať a protoužiti. Tu pod tvůj strop tak začazený temně jak paprsk slétla poesie ke mně, své čelo snivé slíbati mi dala a na kněze mne zpěvu pomazala. [31] Ó, síňko zlatá, dnes se vracím k tobě, však stokrát bídnější,bídnější než v zašlé době – klesaje v slzách na tvém chudém prahu, vzpomínám mladosti a tonu v blahu. 32
Básně v knize Kresby a písně:
  1. Domek v horách.
  2. Cestou.
  3. Rechtor.
  4. Pasecká Marijánka.
  5. Bříza.
  6. Valašské chaloupky.
  7. Dvě děti.
  8. Měsíc.
  9. Klásek.
  10. V horách.
  11. Babička stoletá.
  12. Mráz.
  13. Ó, síňko tkalcovská, tak skrovná, prostá,
  14. I. Nitky, bílé nitky,
  15. II. Osnova moje:
  16. III. Ach, tkadlec tká a tká
  17. IV. Často chvím se nepokojem
  18. V. Utrhla se nitka,
  19. VI. Celičký den přešlapuji,
  20. VII. Tkalcovský stav podpírají
  21. VIII. Ty tkalcovský stave,
  22. IX. Jak stříbrný člunek
  23. X. Tkám, tkám,
  24. XI. Pavouk přede
  25. XII. „Třesky, tlesky“,
  26. XIII. Navinul jsem osnovu
  27. XIV. Tkalcovský stav stojí.