XXX. V prohřátém a teplém vzduchu

Josef Kalus

XXX.
V prohřátém a teplém vzduchu V prohřátém a teplém vzduchu
 plno ševelu a ruchu. Kde tam jenom koutek jaký, stojí oblak, stojí mraky. Noví se zas hrnou hosté a dav mraků stále roste. V oblačném tom shromáždění nikde místečka juž není. A tu ještě jeden vchází – všechny přived do nesnází. Vchází s hrdou šíjí, tváří – bojovnosť mu z čela září. Soused na souseda mrká, hlava ku hlavě se strká. Hlava ku hlavě se chýlí, ku černému oblak bílý. [67] Všichni bručí v mračném davě jako vlny ve Vltavě. Konečně z nich jeden z čista jasna vstal, dí: „Není místa!“ „Místa není, místa není,“ řve hned celé shromáždění. Každý s místa svého vstává a je křik a hluk a vřava. A již sto se kasá rukou a vetřelci v záda tlukou. Leč mrak vetřelec se brání, třeba krvácí juž v skráni. Na hlavu jim blesky hází, rány hromem doprovází. Shromáždění hrůzou trne, z nebes síně ven se hrne. Někteří jak baby pravé nářky vedou usedavé. Soused přes souseda padá a je nářek a je váda. 68 Mrak je před sebou však žene jako vojsko poražené. Nebem zamračeným běhá bleskem mlátí, ryje, šlehá. A co obláčkem jen sluje, pláče, sténá, hořekuje,hořekuje. Ukrývá se v horách, lesích, až se jasní po nebesích. Tichne hluk, až stichne zcela – Obloha je jasná, skvělá. Jen mrak – vítěz v dnešní půtce – stoje stranou mne si ruce. 69
Básně v knize Oblaky:
  1. Z hor strmých častokráte snivé zraky
  2. I. Oblaků zlatý roj
  3. II. Dívejte se na oblaka!
  4. III. Oblaky, oblaky,
  5. IV. Oblaku šedivý
  6. V. Ten obláček košilatý
  7. VI. Což dnes na Beskydách sněží?
  8. VII. Po blankytné nivě
  9. VIII. Růžové oblaky
  10. IX. Na blankytě nebeském se šeří
  11. X. „Oblaky jitřní, pomalu,
  12. XI. Hoj, vy oblakové,
  13. XII. Ach! ti oblakové,
  14. XIII. S oblohy obláček lenivý
  15. XIV. Jen se mi nesmějte, že jsem tak malý
  16. XV. Ach, mnoho přelítne oblaků
  17. XVI. Dnes celá nebeská komnata
  18. XVII. Slunce – zlatá číše ohnivého vína,
  19. XVIII. To slunéčko zlatovlasé
  20. XIX. Na Radhošti v růžích z rána
  21. XX. Ó ti oblakové znají
  22. XXI. Rád bych se, oblaky, otázal,
  23. XXII. Já s oblaky jen rozmlouvám,
  24. XXIII. Dva oblaky zasmušilé
  25. XXIV. Včera po obloze
  26. XXV. Dneska nebem mraky chodí
  27. XXVI. Oblak černý, oblak bílý,
  28. XXVII. Z azurné jak vázy
  29. XXVIII. Sotva z komůrky své temné
  30. XXIX. Na hlavu dnes hory vzaly
  31. XXX. V prohřátém a teplém vzduchu
  32. XXXI. Země puká dechem léta žhavým.
  33. XXXII. Na nebi dnes podzimní den přede
  34. XXXIII. Z podzimních mlh slunce kouká
  35. XXXIV. Zimní slunce skrblí se svou září
  36. XXXV. Ruka Boží do oblaků
  37. DOSLOV.