Pinč a mopslík.

Pinč a mopslík.
Pinč se stavil pro mopslíka, že si vyjdou do lesíka. Vešli v lesy ve hluboké slídit zvěři po vysoké. A jak sem tam chodí v lese, praskot v houští rozlehne se. Vyřítí se krásná laně, podívá se hrdě na ně. Skok – a není po ní slechu, jak by propadla se v mechu. Psíci ani nezaštěkli, tak se chudáčkové lekli. 68 Až po chvíli přišli k řeči: „Viděl’s?“ – „Viděl,“ mopslík svědčí. „Hrozné zvíře, kamaráde!“ Za pinčlem se z lesa krade. „Hrozné zvíře, milý brachu!“ Pinčlík ohlédl se v strachu. Pak už nešli do lesíka – Pinč vysedá u mopslíka. 69