Ku srdci lidskému.

Josef Kalus

Ku srdci lidskému.
O jak si hluboko, ty srdce lidské, kleslo do prachu všednosti – a smutně doznívá v tvém nitru svaté heslo, těch kouzel největších: tož lásky, volnosti! O škoda záře tvé a vůně, škoda květů, jež v blátě zmírají; o, kterak roznítiti k plamennému letu tě pláčem mám svých strun, jež bolem pukají? Tvůj trůn je na nebi, ty perlo božských činů, ve kruhu sluncí, hvězd; já toužiť přestávám po hvězdách, po vavřínu, já toužím tebe jen ze prachu k nebi vznést! Ta touha vznešená nechť lýru moji ladí, kol záři rozlívá; kéž kůra ledová, jež do kola tě hradí, paprskem písní mých v rosu se rozplývá! Kéž znova ozve se v tvém nitru svaté heslo, tož lásky, volnosti; – a jak jsi hluboko, ty lidské srdcesrdce, kleslo, tak vznésť tě vysoko chci z prachu všednosti! 123
Básně v knize Písně:
  1. I. I v nitru mém krása dlí zlatý jak sen –
  2. II. Dnes jak křišťál duše má je,
  3. III. Snů skvělá družina
  4. IV. Nakloněni jsou mi bozi,
  5. V. Zase píseň, vonnou růži
  6. VI. Nelze spáť, nelze spáť –
  7. VII. Ó mnoho krásných myšlenek
  8. VIII. Ó vím, čím jsou má krásná přání
  9. IX. Ku hvězdnému nebi
  10. X. Ach což je hned veseleji,
  11. XI. Já viděl krásu již zářiti v sterém šatě,
  12. XII. Já dosud neviděl pláň moře,
  13. XIII. Rád se nořím v jasné oko,
  14. XIV. Nemá pro mne žádné ceny
  15. XV. Hvězda plane nejjasněji,
  16. XVI. Na travičku porosenou
  17. XVII. Kdybych já byl malým ptáčkem,
  18. XVIII. Oko mé tak rádo
  19. XIX. Ach ta radosť moje
  20. XX. Já nemám srdce – já mám číš,
  21. XXI. Ach což píseň moje málo platí
  22. XXII. Všecka moje poesie
  23. I. Prosté jsou jen písně moje,
  24. II. Jak se ti odměním, ty matičko moje,
  25. III. Viděl jsem matičku
  26. IV. Na matčině drahém hrobě
  27. V. Nejde mi z mysli ven
  28. VI. Nikdy nedala mi moje matka
  29. VII. Co se matka nestarala,
  30. VIII. Každá upomínka
  31. I. Mněl jsem, že to vidím
  32. II. Ó nikdo nezná srdce mé ladit’
  33. III. Tiše luna v záři hvězď
  34. IV. Zem a nebe skvostná číše,
  35. V. O jak líbám rád a hladím
  36. VI. Jedno je, jedno je
  37. VII. Jsou ty písně moje – malá zrcadélka,
  38. VIII. O lásku prosím jak o vína číši,
  39. IX. O plamen naší lásky neumdlívá,
  40. X. Já pohlížím teď na svět jinak zcela,
  41. XI. Dnes duše má je, dívko, plna tebe,
  42. XII. Ó běda tomu, kdo v svém srdci pěstí
  43. XIII. Leží prý na dně Lubiny
  44. XIV. Ó proč, hvězdy, svítíte?
  45. XV. Ta láska moje – labuť sněhobílá,
  46. I. Žalostně vyhlíží
  47. II. Ku západní straně
  48. III. Tvé míť, řeko, vlny,
  49. IV. Beskydy, Beskydy!
  50. V. Hory drahé! v jasu ztopené,
  51. VI. Řada velkých hor se k nebi týčí,
  52. VII. By se všechna srdce
  53. VIII. Ne, na nebi není tolik hvězd,
  54. Na horách.
  55. Valaška.
  56. Kvítí a dívky.
  57. Horská bystřina.
  58. Hoj, veselo...
  59. Jedle.
  60. Bříza.
  61. Píseň ovčáka.
  62. Vzorný myslivec.
  63. Padající hvězdy.
  64. Šumájí...
  65. Kopřivy.
  66. Velký pán.
  67. Lípa na návsi.
  68. Hádají se...
  69. Až budu...
  70. Vysmějte se...
  71. Babka a děvče.
  72. Já bych chtěl...
  73. Jabloňka.
  74. Vlaštovka a kavka.
  75. Ó hvězdy...
  76. Aj, husy...
  77. Kde se ta veselosť...
  78. I. Na nebi z mlh a páry
  79. II. Mne život lidský více neláká –
  80. III. Nad horami oblakové
  81. IV. Oblaky, já se jen směji
  82. V. Oblaku můj zamračený,
  83. VI. Kdybyste, vy oblakové skvělí,
  84. VII. Oblaka po nebi
  85. K přírodě.
  86. Doba tvoření.
  87. Buď pěvcem!
  88. Život děťátka.
  89. Zeleň.
  90. Na vrcholech stromů.
  91. Když slunka úsměv zlatý...
  92. Duch lidský.
  93. Už mdlím!
  94. Genie tvůrčí!
  95. Ku srdci lidskému.
  96. Zasněžená země.
  97. Připadám si...
  98. Já v letu svém...
  99. Píseň.
  100. O králi můj!
  101. Má tvůrčí síla.
  102. Touha po moři.