VŮNĚ.

Josef Kalus

VŮNĚ.
Táhne večer do dědiny libá vůně z rozmariny. Odkud že ji nese vánek? Od horalek z Podolanek. Záhon každá jí tam pěstí šohájkovi ku neštěstí. Vůně-li jen pookusí: večer pod okénko musí. Ať mu brání otec, matka: přiláká ho vůně sladká. Přivábí ho přes bodláčí vůně sladká, ústa sladší. 17