PASTÝŘ.

Josef Kalus

PASTÝŘ.
Už ten pastýř dohalekal, jenž na milou v lese čekal. Čekal, čekal, na rozcestí, kudy měla trávu nésti. Čekal, čekal, až se tmělo – V lese cosi zapraštělo: Suchá haluz pod nohama – Milá jde, však nejde sama. K myslivci se vine k boku, rty tkví na rtech, oko v oku. Pastýř sotva očím věří: jak vlk přikrčil se v keři. Obuškem se ohnal po ní: klesla, s čela krev se roní. Šel se udat helekaje: v žaláři se z viny kaje. 26