Zbouření.

Josef Vlastimil Kamarýt

Zbouření.
Jaká kouzla v tobě byla, Že se tvář má zapálila Prvním okem tvým Po mně hozeným? – Ach, kyž jest mi brzy děno, Jaké zdobíš dívko jméno! Číms mé srdce rozbouřila, Čím je dívko okouzlila, Po tobě že touhou vře, Tebe nevida, že mře? – Ach, kyž jest mi brzy děno, Jaké zdobíš dívko jméno! Co mne ono květné drní, Co mne láká růžné trní? U nějž tebe zočení V sladké přešlo soužení – Ach, kyž jest mi brzy děno, Jaké zdobíš dívko jméno. 62 Když jdu v lůžko i když vstanuvstanu, Milostí proč k tobě planu, Proč se vznášíš přede mnou? Ukoj, ukoj bouři mou – Ach, kyž je mi brzy děno, Jaké zdobíš dívko jméno. 63

Kniha Smíšené básně (1822)
Autor Josef Vlastimil Kamarýt