II.

Sigismund Bouška

II. (Svým rodičům.) Požehnání.
Požehnej mi, otče, požehnej mi dnes, dítě tvé jsem, Kristův řeholník a kněz, v ornátě teď klekám na kámen, velebností úcty k tobě omámen: „Žehnej, otče, zvedni těžkou ruku, požehnej mi v srdce svého tluku! Otec chvěl se, ruku pozvedal: „Otec, Syn, Duch Svatý“ žhavým písmem psal. Požehnej mi, matko, nejstarší tvůj syn k oltáři jde nyní, volá Hospodin! Hle, tvých dětí řady kolkolem hoří k tobě lásky plápolem: Žehnej, matko, zvedni drahou ruku, kouzli štěstí, zažeň trud a muku! Matka němě, v zmatku trojí dělá kříž, slzy zrak jí kalí –: „Máti, nevidíš?“ 32