PROSLOV

PROSLOV
Do moře věčna, v temné moře času nám dvacet prchlo roků, z nich každý stih’ nás v práci, při zápasu, žár viděl v duši, v oku. Po dvacet let jsme stráží byli tady, šli překážkami k cíli – a junák Sokol stejně dnes je mladý a svěží, plný síly. My „Volnost, Rovnost“ ve svůj štít jsme psali a přes nepřátel vzteky vždy národu jsme muže odchovali – a vychováme reky! Dnes pohlédněte v hrdé naše čety, kde vře to žití ruchem, kde prováty jsou všechny naše čety zas Táboritů duchem. Je síla v nás, nám v duši křišťálový zdroj nadšení se prýští a posilní nás v každý zápas nový za velké, slavné příští! 77 Vždy dále půjdem k vytčenému cíli, jímž národa je sláva, půjdeme hrdi, volni, plni síly, již svoboda nám dává. Půjdeme dále jménem Páně k předu, nezdolni v hrdém šiku, by hodni byli jsme svých slavných dědů, těch božích bojovníků. Půjdeme tam, kde sláva dána v podíl, a půjdem v její stezky, vždy hodni těch, jež otec Žižka vodil, ten první Sokol český! 78