Sloky.

Bohdan Kaminský

Sloky.
To nech, co spí, a mne nech také spát, ulehnuulehnu, a nechoď na můj hrob. Nač probouzet to zašlé jedenkrát, to ztracené z těch dávných, dávných dob. Nech všeho být, mně stačí prostý kříž – já tomu kříži zvykl jsem už v žití a marným pláčem ty to nezhojíš a nevyvoláš, co se v prázdno řítí. A nezašeptej v ten můj chudý rov ni modlitbu, nic nechci, chci jen spáti, mne bolela by hudba těch tvých slov a bál bych se, že ve mne život vrátí. A bál bych se, že se mne spadne zem a že ji střesu i ty stíny s čela, že se to srdce zachví ohlasem – bys ještě jednou je pak umlčela. 59