Noci před smrtí.

Bohdan Kaminský

Noci před smrtí.
Ty dlouhé noci byly smutnější, než člověk unést může. Žádná z nich tou nebyla, jež sladce konejší, jež balsám leje v srdce nemocných i oněch, kteří nad nimi se sklání a hlídají až zase do svítání. Ty dlouhé noci byly samý vzdech, byť tajený, že srdce se až svírá. A zde jak život hasne v bolestech, i v tom, kdo bdí, již hasne všecka víra... A po té noci smutné k zoufání když probudí se stejně truchlý den, vteřinou každou znova nekliden jen bolest novou cítíš ve skráni a lítostí je tvoje srdce rváno, do vpadlých tváří když se díváš tiše, že ubohá ta, jež dnes ještě dýše, snad nevzhlédne už k tobě zítra ráno... 55