S novými myšlénkami.

Bohdan Kaminský

S novými myšlénkami.
Ó povězte mi stíny bledé, vy s myšlénkami novými, kdo svaté vaše dumy přede a v první těžký boj vás vede i propastmi... Kdo poví mi, kdo nadšením vám srdce sílí a nedá v půli cesty stát a tmou vás vede k cíli a ku vítězství jedenkrát. Vy víte: každý kámen chopí a blátem skráň vám pohází, vy víte, žádný nepochopí a v trní vaši hlavu stopí a výsměchem vás provází. Zde každý vaší cestě klne. Vy víte, ten svět nechce vás – v ty davy pohodlné váš chór by velkým hymnem třás’. Vy víte, jako hrozná tíha to můrou leží na skráni a žití to je černá kniha, kde s výkřikem se výkřik stíhá a s odříkáním zoufání. 69 Vy víte: čelo zrudne krví – však až se chátra vyhýří, vy z vyvolených prví budete lidstva pilíři. Ó bledé stíny utýrané, vy jdete dál přes lidský soud, vám hoří zrak a čelo plane, jak jdete v předsvit zoře ranné tu boží dceru obejmout. Tak jdete dnem a nocí jdete, krev vaši nikdo nevidí, však nikde nenajdete té myšlénky své u lidí. To vaše dítě bloudí kdesi – a kdo mu dá kde přístřeší! A když vás tma a smutek děsí, když v srdce mukou bili jste si, ó kdo, ó kdo vás potěší! Snad vaše dítě hyne, strádá a po vás volá v hluchou tmu, že v zrak se slza vkrádá, že dali jste kdy život mu. Však nechvějte se, přijde jednou, vás tiše vezme za ruku a zlíbá vaši hlavu bědnou, že ňadra výš se v pýše zvednou na jeho srdci v souzvuku. A byť to bylo v pozdním stáří, vám žehnáním se zachví ret a úsměv vašich tváří vám bozi budou závidět. 70 A třeba tu se často ptáte, kde vaše dítě bloudí teď, tam „požehnání“ zašeptáte a hloží v drsnou cestu sváté vám květem vzpučí v odpověď. A řeknete: – Hle, orel mladý víc neskloní se pod jarmo, v něm žíti budem tady a nežili jsme nadarmo. – 71

Básně v knize Protesty: