Návrat k Vlasti.

Siegfried Kapper

Návrat k Vlasti. (V letě 1844.)
Nezpěvná byla duše má i těsná; Potrhané srdce mého Nejoutlejší struny Rukama hrubýma Milosrdných přátel Celého světa; Rozladěné duše Nejtajnější zvuky, Nesouhlasící s hlukem Klopotných davů, Kupčivých cechů, Loktem a vážkou 11 Měřících všecko; Nesouhlasící s fanfarou Papírových hrdin S papírovým praporem, Papírovým štítem, Vše hlásajících, Čeho necítí, Přisahajících na vševše, Več nevěří; – Nezpěvná byla duše má i těsná! – Tak sem chodil Po cizím břehu, Každému jsa cizím, Jak každý i mně byl cizí; Hřbitov se procházející Nadějí zbledlých, Vězení bloudící Myšlének poutaných; Vybledlý stín jen Tvořivé mé vůle. Hle, tu ke mně vstoupil Dobrý můj GeniusGenius, 12 Lepší duše naší díl, Jenž nám klesnouti nedá Ve chvílech života unavenosti; Chrabrý plavec, Jenž srdce přenáší, Dera se vírem Zoufalství tmavého – Mužství mého cit – A takto pravil: „Vzhůru! a vzchop se Z nečinné tvé zetlelosti K živému činu! Vyveď nadějí Zbledlé stíny Do zeleného jara! Vysvoboď myšlének Mroucí pluky Z vězení tajného Do vzduchu volného! Neb naděje jest činem, Její mocí Tvé i druhých Obživne srdce; I myšlénka jest skutkem, 13 Jí když křídla dáš Slova volného, By se k duchů Vznášela sborům Toužících po ní.“ – I vzchopil sem se, Rozdrtě pouta Oužících spolků, Setřesa jarmo Poměrů těsných, I dal se na cestu tobětobě, má vlasti, Sione mého přání, Kánaan mých myšlének, Zaslíbená země Nadějí mých! I hle! Jak stromy nade mnou zašuměly Českých lesů, Zelenavých větví K pozdravení mně podávajíce Ramena věrná; 14 Jak Českých luhů okolo mne se S vlajícími nivaminivami, S požehnanými rolemi Rozestřely koberce; Jak Českých pramenů A potoků a řek Kouzelné se vloudily K sluchu mému hlasy, Šeptavé jemně, Věštivé temně Nového věku Probuzeného ve mně; – Hle tu mně bylo, Jak by se vlilo Nové to jaro Do krve mých žil! Slyšíc tě zasezase, Drahý ty hlase, Touha má slova Nabyla nová, Cítil semsem, Vlast že jest Věčně nejkrásnější Básníka cíl; Nové tu prameny Pukaly zpěvů, 15 Dýšíce plameny Lásky a hněvu. Lásku všem prorokům Světla i cnosti, Hněv a boj otrokům Zatemnělosti! Lásku všem přátelům Práva i míru, Hněv a boj ctitelům Předsudků víru! Zni protož, srdce mé, Souhlasy plnými, Soucity vroucnými, Součiny silnými! JevJev, jak se dělo ti Hořce a blaze – Nabudeš ve vlasti Ohlasu snáze! 16