Na nový rok.

Siegfried Kapper

Na nový rok. (Od stvoření světa 5606).3)
O přál bych sobě vládnout takou mocí, Jak trouby, co Jericho rozbořily, Bych slovem svým vás vyhřímal z té noci, V níž časů vzlet ste mohutný prosnili! I zpěvu svému přál bych kouzla síly, Jakouž se skály prutem dotknul vůdce, By čerstvý žití pramen z vaší žíly I z duše vyšleh’, zkamenělé v muce! Stoupil bych před vás, kmene mého syny, Jež dnes Bůh-soudce svolal k chrámu svému, By pravou váhou vážil vaše činy, A k soudu třídil cnost a hřích velkému. 51 Jak chrám se třese rohem zasvěceným,4) Jak před Jerichem hřímal hlahol trouby, Tak dechem pravdou svatou rozníceným Chtěl bych Vám hlásat takto v duše hloubí: „Vyvraťte hradby vší ohraženosti, „PředsudkůPředsudků starých zdrťte vetché brány, „TěsnáTěsná opusťte bydla sobětnosti, „ZatměnlivostiZatměnlivosti zbořte noční stany!“stany! „SvětluSvětlu je zotvírejte všespasnému, „SvětluSvětlu, jenž z ňáder Páně k zemi kane, „VeVe světlu lásky k vlastívlasti, k druhu svému,svému „Ať nový rok vám, pravý, velký vstane.“vstane. „Ať v době té, kde Boží píše péro, „KdoKdo šťastným má, kdo déle bídným býti, „KdoKdo žít a koho klidné hrobu šero „NebNeb ohně žár, neb morské bezdno krýti,“krýti, 52 „Ať v době té vám ruka milostivá „UsoudíUsoudí vašich nátisků oblevy; „Ať z malátnosti pružnost vzejde živá, „Ať v lásku všechny promění se hněvy.“hněvy. „Mne-liMne-li zapíše ruka smrti sobě – „NebuduNebudu želet! – Prach ať v prachu shnije! „PřeblaženýmPřeblaženým chci být, když na mém hrobě „JenJen spásy vaší palma se rozvije!“rozvije! „VšakVšak blaženějších vás; jimž ve svěžesti „JejíhoJejího stínu spočívati přáno, „JimžJimž spásy vzácnou růži vidět kvésti, „JimžJimž míru jaro uzřít bude dáno!“dáno! „NebuduNebudu želet, pravím, mně že žádné „NekynouNekynou máje, a poslání mého „ŽeŽe nedbá doba; – myšlénka nevadne, „I dojdeI dojde pravda cíle vítězného!“vítězného! 53 „Nezvítězi-liNezvítězí-li, – snem-li jen ostanou „AchAch, neblahým proroctví mého slova; „Spásy-liSpásy-li vaší dnové nezaplanou, „Zasype-liZasype-li vás pranoc dějů znova;“znova; „NeobviňujteNeobviňujte času nátisk přísný, „ŽeŽe v proudném ste zas utonuli toku; „AchAch želte hořce jen, v pout vašich tísni „ŽeŽe stačit zmeškali ste časů kroku!“ 54