SESOSTRIS

Jiří Karásek ze Lvovic

SESOSTRIS
Jak modrá propast nebe jest a hvězdy smaragdové, A noc jest jako sarkofag, v němž leží mrtvý tich, Jejž balsamuje ze zahrad dech květů morbidních. Teď dávných tisíciletí zas ožívají snové. Vše nyní jako Věčnost jest, a prchla všeho změna. Jde k hrobům hieroglyfy číst duše truchlivá. Jí oči mrtvých povědí víc nežli za živa, A mrtvých rty teď tajemství jí zradí zamlčená. Stráž hrobů mají krahujci, jimž oči žlutě svítí. Chimaery s psími hlavami vstříc vetřelci se řítí. Vše kyklopická Nicota teď halí v stínech svých. A duše cítí: marno je, co lidskou touhou slove. Jak modrá propast nebe jest a hvězdy smaragdové, A noc jest jako sarkofag, v němž leží mrtvý tich... 23
Básně v knize Endymion (in Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, svazek 14):
  1. VĚNOVÁNÍ
  2. TÍHA VĚČNOSTI
  3. ZJEV Z MINULA
  4. MARNÁ PÍSEŇ
  5. TOUHA PROKLETÍ
  6. POZDNÍ LÁSKA
  7. ZHASLÝ KLAM
  8. POUŠŤ
  9. SPLEEN
  10. CHORÉ JARO
  11. ZÁPAD
  12. PSYCHE
  13. DŮVĚRNOST V SOUMRAKU
  14. OPOJENÍ
  15. SESOSTRIS
  16. GALATEA
  17. ECHO
  18. HYAKINTHOS
  19. ENDYMION
  20. NARKISSOS
  21. IKAROS
  22. KURTISÁNA TRYFAINA NA AMETYSTOVÉ KAMEJI, VĚNOVANÉ CHARMIDOVI
  23. ALKIBIADES
  24. SAPFO
  25. VYHNANSTVÍ
  26. FRANCESCA DA RIMINI
  27. POSLÁNÍ PŘÍTELI V STILU JAKUBA STUARTA
  28. BALLADA O KRÁLOVNĚ JOHANNE KASTILSKÉ
  29. MŮJ ŽIVOT
  30. PAGANINI
  31. VÝSMĚCH
  32. MRTVÝM BOHŮM