NOČNÍ SONET

Jiří Karásek ze Lvovic

NOČNÍ SONET
Za noci příšerné, kdy náhle v tmách Zvon úzkosti děs mrtvý, marný bije, Jenž v čety kraj se schvívá, na poplach, Co měsíc v tvrdé stíny, světlo lije, Kdy v chodbách vítr kvílí, jako štván, A zmlká, jak by únava jej zhnětla, Má duše vstává, černý sakristán, By v minulosti hrobkách zžehla světla. Za všechny zemřelé, jichž stíny vtřásly Se v Duši noci, která v nářcích zní, Mši vzpomínek čtu tichou, smuteční. l za ty všechny, kteří právě zhasli V zákoutí nemocnice, kde phthisikové mrou A v ňadra kostnatá pěst ryjí vyzáblou. 31