CHORÁL MRTVÝCH

CHORÁL MRTVÝCH
V ospalém vleku noční mře doba. Hodina míjí, hodina vstává, Za ruku pojímá uspanou družku, By šla s ní na vždy V temno Času. Z černa to v černo přechod je stálý, Míjení dlouhé, zmírání těžké, Zatím co vzdálené rytmy se chvějí Z Věčnosti jezer V táhlém stenu, Mohutná hymna, akkordy temné, Ve tmách se vlní, ve tmách se tlumí, Žalobně úpění, zoufalství protest, Vítězný chorál Chmurné Smrti. Neznámí mrtví, neznámí bratři! Žalobné hlasy z Věčnosti klína Znějící tesklivě k mému teď sluchu, Výkřiky táhlé Zašlých rodů! Bolestí vašich tragické tóny V oponu černou duše mé tkají Těžký květ smuteční pohřbených žalů V zapadlých hrobech, V kryptách chrámů. 39 Bolestí vašich tragické tóny V duši se ryjí, v uspanou duši, V hladinu chvějivou, v citlivou blánu Napiatou tence V tichu noci, Jako když v podzim vichřice nával V zpuchřelé mrtvo pustého domu Vnoří se násilně, vboří se těžce, V mlčící chodby, V prázdné síně. Neznámí mrtví, neznámí bratři! Do vašich duší kladu svou duši. S vašimi výkřiky mísím své vzdechy. S vašimi smutky Žal svůj váži. V mohutnou hymnu pojím se s vámi, Aby tmou zněla, aby v tmách mřela, Žalobné úpění, zoufalství protest, Vítězný chorál Chmurné Smrti. 40