RONDELOVÝ TRIPTYCH

Jiří Karásek ze Lvovic

RONDELOVÝ TRIPTYCH
I.
Nemocnice

Poslední vzdech, a ret je němý, Kdo ptal se, nechce odpověď. Smrt prochází teď sály všemi. Venku se zmítá stromů spleť. Ohnivých blesků obručemi Noc jezdkyně v tmu skáče teď. Poslední vzdech, a ret je němý, Kdo ptal se, nechce odpověď. Kdo opouští teď navždy zemi Za blesků jako žhavá měď, Jest usmířený s klamy všemi. Poslední vzdech, a ret je němý. Kdo ptal se, nechce odpověď. 43
II.
Pohřeb

Estéta konec prosaický V té rakvi z dřeva měkkého S falešným zlatem. Soucit lidský Co obejde se bez něho? Kněz, sakristán, ti jako vždycky Žalm pějí rázu truchlého. Estéta konec prosaický V té rakvi z dřeva měkkého. Příbuzní štkají jako vždycky Při konci aktu zbožného. Svit hasne svěc jako soucit lidský. Estéta konec prosaický V té rakvi z dřeva měkkého. 44
III.
Hrob

V tmách, v hlíně tlíš, jsa hnisem nyní. Byl život sen – hrob pravdou jest. Rozlehlý platan lůžko stíní Tvé poslední. A v záři hvězdhvězd. Ty pozoruješ, mrtví jiní Ze světa vnášejí sem zvěst, Kde v hlíně tlíš, jsa hnisem nyní. Byl život sen – hrob pravdou jest. Žes opuštěn, to dobrodiní. Slzičky karmínových hvězd Vyrostly nad tvou truchlou síní, Kde v hlíně tlíš, jsa hnisem nyní. Byl život sen – hrob pravdou jest. 45