CHVÁLA OPOVRŽENÝCH ROSTLIN

Jiří Karásek ze Lvovic

CHVÁLA OPOVRŽENÝCH ROSTLIN
Prašivá, bědná, věčně na suchu Jež rosteš, kustovnice, chválu zpívá Ti píseň má, a také lopuchu A bodláku, jenž u silnic se kývá. K vám moje touha, která v poušti vzkvétá, Se sklání nyní, zpívá o vás zvěst. Jak vy je vyvržena z krásy světa, Jak vy jen v prachu roste lidských cest. Parobci Flóry, pražíte se v žáru Letního slunce, v žití suchopáru, Jenž bere vše a za to nedá nic. A přece navzdor všemu vyrůstáte, Jak ty, mé žití šlapané a klaté, Jež vzdorně zmaru nastavuješ líc. 18