DEFLORACE DUŠE

DEFLORACE DUŠE
O! Unerbittlich In seiner Zukunft Ist das Gewesene! H. CONRADI, Trauer
Život, brutalní kuplíř, vyvedl mou duši na tržiště A ukázal její krásu chlípníkům: hle, nevěstka! Kozlím pudům prodal mou nahost a poručil mi živořiti Pod hrubou rozkoší krčem přímořských... V sklenníku Neřesti a Smilstva vzrostla jsi, květino mé duše! V koický purpur tě záhy oděli a blyštícími drahokamy hříchu Ověsili tvou nahotu... Do vlasů vpletli ti zelenou myrtu A za zvuku berecynthické flétny poručili ti o zem udeřiti nohou... Rozkoši! všemi brlohy tvými jsem prolezl, Všechny tvé perversní vůně jsem dýchal, Ovoce shnilého sklizní dávno mi páchneš! Umdlený nudou včerejška a umdlený spleenem zítřka, Apathicky zřím, jak myšlének ohyzdné krysy Života mého běhají stokou tak hnusně... tak hnusně... tak hnusně... 45