NEMOC

Jiří Karásek ze Lvovic

NEMOC
Dnes naposled skla oken západ zalil Morosním smutkem fialových par. Z nich hořkost v duši zbyla. Prudký žár Bolavé hrdlo sežehl a spálil. Noc. Zrak tmou zalitý, že zmírám, sním V mdlé předtuše již příští agónie. Hlas hodin tvrdě do tmy slité bije, Jež chvěje se pod zvukem kovovým. Teď došly... Mrtvá na vše padá tíha Jak z cínu. Smrt se hnula, která číhá, A těžkost kroků vláčí ke mně tmou... A rdousí mne. Zvuk poslední sluch chytá: Krev zkažená to syčí v žíly vlitá, Jež v zprahlém mase scvrkají a schnou. 49