Tuberosy.

Jiří Karásek

Tuberosy.
...and our death comes on, holy and calm as the night. Moore.
V mdlých vůních tuberos, jež dýší zapomnění, za noci poslední, jež neuvidí rána, má duše odejde v sen, jemuž konce není, jak tepem andělských jsouc křídel skolebána. V mdlých vůních tuberos, jež dýší zapomnění, mé touhy, naděje se nesplněny skojí a půjdou jako stín, jak nedosněné snění za stínem duše mojí. 14