TICHÁ NOC.

Antonín Jaroslav Klose

TICHÁ NOC.
List se nechví, ztichla lada, život usnul v jejich lůně. Otevřeným oknem padá šera chlad i jeho vůně. Umlklo i klopot bědno – země splývá s nebem v jedno. Plná noc je. Juž v ní zašly rysy města, věží, strání; širý obzor zlatě krášlí hvězd a světel klidné plání stejně nad vším, bídou, chlebem – v jedno splývá země s nebem! A v té noci, mlhou tkané, země se ti zemí nezdá; každý svit, jenž z dáli plane, mníš: to s nebe září hvězda, za níž láska, mír se skrývá – s nebem v jedno země splývá! [33] I ta prostá duše tvoje částí nebes božích zdá se: Myšlénky z ní jak hvězd roje, v léčivé a tiché kráse v noc, tvůj život, kanou jemně – s nebem v jedno splývá země. 34
Básně v knize Z tohoto světa:
  1. ČLOVĚK.
  2. Z DRAMATU NERVOSY.
  3. DUŠE.
  4. CHVÍLE ŠTĚSTÍ.
  5. ZVONÍ!
  6. NEOBEJMOUT?
  7. CO JE VÁM?
  8. PO PRVNÍM VÁŠNIVÉM POLÍBENÍ.
  9. V PÁTEK.
  10. ZAŠLÉ NEDĚLE.
  11. HMOTA.
  12. TICHÁ NOC.
  13. ROLNIČKY.
  14. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.
  15. ZDOBENÉ POHÁRY VÁŠNÍ.
  16. ZÁPALEM MLÁDÍ!
  17. JAKO STÍN ČLOVĚKA.
  18. PŘÍRODA A ŽIVOT.
  19. OTRLÍ NADUTCI.
  20. MATIČKO MÁ!
  21. PO DENNÍ PRÁCI.
  22. V LESNÍM ZÁTIŠÍ U STUDÁNKY.
  23. DOMA.