CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.

Antonín Jaroslav Klose

CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.
Nebe snů i peklo klamů, mlhy dnů i záři hvězd, hladovící Zítřka tlamu po tom, čím ti dnešek jest, ba i snah plod svěží podál, dnes-li červ ho neohlodal lásky přátel včerejší: chléb nám skytá vezdejší. S důvěrou-li, že to k cíli, přes dnů jek i hmoty jdeš a jen sníš si do posily – vzkřikne pravda: „Je to lež!“ Jako výsměch beznadějí na tě prázdné jamky zejí, jimiž hlad ti konejší často chléb náš vezdejší. [38] A přec si jej k prsoum tlačím: „Živote náš, mám tě rád!“ V dál se za ním žena, za čímčím, nevím – chci jen vše mu dát, abych tě moh’ líbat, ženo, cítit, co je utajeno síle, jíž svět zevnější chléb mi hněte vezdejší. 39
Básně v knize Z tohoto světa:
  1. ČLOVĚK.
  2. Z DRAMATU NERVOSY.
  3. DUŠE.
  4. CHVÍLE ŠTĚSTÍ.
  5. ZVONÍ!
  6. NEOBEJMOUT?
  7. CO JE VÁM?
  8. PO PRVNÍM VÁŠNIVÉM POLÍBENÍ.
  9. V PÁTEK.
  10. ZAŠLÉ NEDĚLE.
  11. HMOTA.
  12. TICHÁ NOC.
  13. ROLNIČKY.
  14. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.
  15. ZDOBENÉ POHÁRY VÁŠNÍ.
  16. ZÁPALEM MLÁDÍ!
  17. JAKO STÍN ČLOVĚKA.
  18. PŘÍRODA A ŽIVOT.
  19. OTRLÍ NADUTCI.
  20. MATIČKO MÁ!
  21. PO DENNÍ PRÁCI.
  22. V LESNÍM ZÁTIŠÍ U STUDÁNKY.
  23. DOMA.