Zvíčera.

Antonín Klášterský

Zvíčera. K. Wellnerovi.
Huž se zlatý slunce za hory hukládá, červený je nebe celý vod zápaly, ptáci hutichají, cvrčků zvoní sváda, hory hustupujou do takuvý dáli. Pomálu kraj celyj husne v tmavý noci, šudýš spánek příde tiše ke člověku, jen ti, co krev naši prolili v svý moci, nespí, hale bloudit muší věčně věku. Jako mhly se táhnou po mokřišťát půdě, v behniskach se plouží něhde v noční chvíli. Postřekovskyj rymík zahoříl, hleč, rudě, jako by v ňom ruce krvavý se myjly. 61