ZVONÍK.

Antonín Klášterský

ZVONÍK.
Chtěl bych býti zvoník starý, do snění se zabera, bydlit blízko šedé fary nebo ve zdích kláštera. Veliké a lesklé zvony se hlubokým hlasem mít, aby měly jména ony, jeden Jan a druhý Vít. Jara klidně žít a zimy hovořit a žehnat jimi, modlit se a láskou plát. A ve směsi hřímající velkých zvonů se všech stran, v tváři úsměv, k sobě říci: Zpívá to dnes ten můj Jan! 43 Jaká hloubka, jaké dumy, jaký pláč! – jen chápat chtít! Na světě tak zalkat umí jedině můj vážný Vít! Pozdravit den jimi zlatý, volat jimi hvězdy ven, a kdy zmlknou – v týden svatý – smutný být a nemocen. Divoce v kov čistých zvonů udeřit a bíti však, kdybych viděl letět v shonu přes kraj rodný blesk a mrak! 44
Básně v knize Drobty života:
  1. Z HLUBIN.
  2. DĚDICTVÍ.
  3. HVĚZDA.
  4. VZPOMÍNKA.
  5. ZBOŘENÝ DŮM.
  6. ŠTĚSTÍ.
  7. OČI, KTERÉ SE CHTĚLY PTÁTI.
  8. Z KANCELÁŘE.
  9. VARHANY.
  10. JARNÍ MELODIE.
  11. V JARNÍ BOUŘI.
  12. CESTOU.
  13. NAD ŘEKOU.
  14. IMPROMPTU.
  15. JAK ZMĚŘIT LÁSKU?
  16. NÁLADA.
  17. VZPOMÍNKA ZE HŘBITOVA.
  18. BÍLÉMU KVĚTU.
  19. ZIMNÍ PÍSEŇ.
  20. ČAS LETÍ...
  21. TOUHA PO SAMOTĚ.
  22. PARK.
  23. SEN TEPLÉ NOCI.
  24. ZVONÍK.
  25. VE DNE A V NOCI.
  26. POUŤ.
  27. HLAS.
  28. NA PRVNÍ LIST RODINNÉ KRONIKY.
  29. ŠTĚSTÍ.
  30. LÁSKA A SMRŤ.
  31. MODRÁ OBLOHA.
  32. STRUNA.
  33. RESIGNACE.
  34. PSÁNO V HOŘKÉ CHVÍLI
  35. JARNÍ PROSBA.
  36. HLUBOKÉ AKKORDY.
  37. SMÍCH.
  38. MEDITACE.
  39. VŽDYŤ MÁME PRÁCI!
  40. DECH.
  41. ODHODLANĚ.
  42. SHASÍNÁM LAMPU...
  43. PAVUČINA.
  44. MEZI PRACÍ.
  45. PÍSEŇ.
  46. ŽIVOT.
  47. TEN NEPOCHOPIL...
  48. MATCE.
  49. PÍSEŇ
  50. MEDITACE.
  51. CESTOVNÍ PÍSEŇ.
  52. STAROU CESTOU.
  53. Z LETNÍ NOCI.
  54. V RODNÉM MĚSTĚ.
  55. DIVOKÝ PARK.
  56. ŠUMAVSKÝ MOTIV.
  57. ČERNÉ JEZERO.