STRUNA.

Antonín Klášterský

STRUNA.
Veselej, má milá struno, veseleji, veseleji! Venku je tak pěkně slunno, lidé se dnes bavit chtějí. Svět se těžkých zvuků bojí, hluboké jej tóny ruší, myslíš, že kdo v písni tvojí uslyší znět celou duši? Veseleji, veseleji, ne tak podle starých zvyků, místo dum, jež truchle pějí, do polky a do valčíků. Ať tón skáče, ať tón stoupá, jak chce svět – tak hrát se musí! Ale věru – struna hloupá raděj praskla ve dva kusy. 59