RESIGNACE.

Antonín Klášterský

RESIGNACE.
Když udusil jsi v prsou svých hlas přání, tužeb vášnivých, ať láska to či sláva, a spokojen a v bolu něm, chceš bráti s klidným úsměvem vše, co zde život dává: Ó, nediv se, když ještě pak ti v mnohé chvíli zvlhne zrak a život je ti tuhý, to zdaleka už hřímá jen, tys kámen shodil ve vír pěn, než zamknou se, jdou kruhy. A jestli mrtvých tužeb hlas se ve tvém srdci zvedne zas a počne písně chlubné: vždyť i ta zvěř neskoná hned a ještě sebou naposled tak několikrát škubne! 60