ŠUMAVSKÝ MOTIV.

Antonín Klášterský

ŠUMAVSKÝ MOTIV.
Je venku žár, a země myslí na žně a na srp, na stoh, vrchol léta slávy, les, zdá se, dřímá. K mýtině jdou vážně svým volným, těžkým krokem tmavé krávy. Chlad lesa táhnou nozdrami, jež chvějí se nepoklidně, hlavy velké kloní, pak náhle stanou. Každém při kročeji jim s krku zvonek houpá se a zvoní. A napnou šíje, dívají se tiše a dlouho, vážně na vysoké lesy, pak v lese mizí, z něhož vlhko dýše, a jen ty zvonky stále zvučí kdesi... Já čekám v mechu, až mne píseň vzruší, a sním tu rozkoš s přírodou být vždycky, a s každým krokem nechat zníti v duši hlas písně tklivý, měkký, melodický. 99