NOVÝ SVĚT.

NOVÝ SVĚT.
Jak ironicky zní to: Nový svět! Pod paláců a hradu majestátem pár křivých ulic, nízkých domků vzhled, podšívka hrubá drahým pod kabátem. Ty tmavé schody, úzké, dřevěné, ta malá okna, na nichž květy září! Když kolem nich jdeš – kdo jich vzpomene? – pár uzříš bledých, umořených tváří. Jak ticho, pusto! Ulicí jdeš sám a echem znít jen slyšíš kroky svoje; tu a tam se děti sešly k tichým hrám, a někde zvučí z domků šicí stroje. 19 Zde mrtvo, ticho jako před lety, ni ruch, ni vír... spí starých domků řada, sem jenom tichem s věže Lorety ta tajemná hra zvonků někdy vpadá. A šerem z blízkých mračných kasáren tu večerka jen v tiché noci kráse do koutů, spleti oprýskaných stěn tak tesklivě a smutně rozléhá se. A přec se zdá ti, že ten každý dům svým klidným rázem chce tě pouze klamat, že za každou tou stěnou, plnou dum, hřmí vášeň, křičí plno lidských dramat! Snad v noci teprv, v jejím mlčení se bídy výkřik odtud k nebi valí přes stíny zahrad, příkop jelení, kde nocí kdys lvi Rudolfovi řvali. 20