HOLUBI.

Antonín Klášterský

HOLUBI.
Holubi cestou sbírají, zobou, krokem je nevzruší chodci, ani když kočár hrčí tou dobou, přítulní jsou tak a krotcí! Volní jsou stále, nikoho není bělavé hejno to četné, přece mu často přes dobu denní drobtů hrsť na dlažbu slétne. Náhle se zvedá, ku chrámu letíc, nad jeho portálem hnízdí, pod nohou svatých, pod řízou světic, u kříže Kristova při zdi. 50 Náměstí, ulic hosté jsou stálí, nedá je plašit, kdo věří, jak by pod svatých ochranou stáli, laskavých k lidem i k zvěři. 51