Jak v zahradě když přes ni přehnala se(J5f)
bouř divoká je nyní v duši mojí(J5f)
Před chvíli ještě v bázni nepokoji(J5f)
vše zmítalo se a teď klid je zase(J5f)
Klid zase klid leč na zemi hle leží(J5f)
stržené sněti pokácené kmeny(J5f)
a jedné růže keř tu rozlomený(J5f)
dnes ráno ještě nádherné a svěží(J5f)
Ó Bože můj jak rvalo mne to hnětlo(J5f)
jak mučily ty domluvy a zmatky(J5f)
Já k hrobu klesla volala kyn matky(J5f)
pod křížem úpíc hledala v tmách světlo(J5f)
A nyní po všem dozněla bouř krutá(J5f)
je ticho v duši ale ticho teskné(J5f)
Na listí déšť se slza v oku leskne(J5f)
leč poslední to už jsem rozhodnuta(J5f)
Můj Slavoji můj učiteli drahý(J5f)
ó nevyčítej že mi klesla síla(J5f)
ó nelkej pro pád vznešeného díla(J5f)
a marný že tvůj hlas byl a tvé snahy(J5f)
Sen veliký sen hřál mne v duši sladce(J5f)
sad růží celý vypěstovat Vlasti(J5f)
dcer pravých a jí na srdce je klásti(J5f)
ó co v tom bolu ideálu vzdát se(J5f)
Teď zahrádku jen malou míti budu(J5f)
v ní poupátek pár zbylých po stolistce(J5f)
již rozvanul dech smrti k hrobní zídce(J5f)
a jeden strom jenž něm tam stojí v trudu(J5f)
A strom ten sílit aby znovu vůkol(J5f)
se jeho květů vzácných lila vůně(J5f)
a poupátka ta hřát jichž srdce stůně(J5f)
po matce mrtvé to můj bude úkol(J5f)
Jdu k němu pevně vím ten krok je nutný(J5f)
přes vlastní srdce kráčím Samoslave(J5f)
ó neupírej na mne vyčítavé(J5f)
své oči pohled bolestný a smutný(J5f)
Čtla znovu jsem dnes naposled tvé listy(J5f)
a mnohá horká slza skrápla na ně(J5f)
můj neukrotný orle od Kriváně(J5f)
a cítila tvé lásky plápol čistý(J5f)
Tvá něha srdce ovívá mi dosud(J5f)
dál perutí svých unášíš mne letem(J5f)
ó nech mne jít kde víc mne třeba k dětem(J5f)
ty vzleť já půjdu naplnit svůj osud(J5f)
Ó vzleť a povznes nad smutek se všaký(J5f)
nad štíty hor svá rozpni silná křídla(J5f)
střez lidu svému věčná Tatry sídla(J5f)
bij v nebe rozplaš tuče tam a mraky(J5f)
Svým výkřikem zbuď ty kdož rádi zasní(J5f)
svobody zákon vyryj ve skal desku(J5f)
a urvi lidu slunce plam jas blesků(J5f)
a v jejich ohni spal i bolest vlastní(J5f)
A jsi li zraněn příliš v lásky pýše(J5f)
v svých horách zalkej až to zachví lidem(J5f)
jen neotřásej už mým těžkým klidem(J5f)
nech k oběti mne pevně jít a tiše(J5f)
slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh
189. báseň z celkových 447
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
RŮŽE POVÁŽSKÁ.
(Adolf Heyduk)
-
23. Nález.
(František Sušil)
-
None
(Rudolf Pokorný)
-
Probuď se!
(Ladislav Quis)
-
LÍPA.
(František Odvalil)
-
Záviděl mně, Ilo...
(Adolf Heyduk)
-
NA CESTU.
(Antonín Klášterský)
-
SEDMIKRÁSY.
(Karel Dostál-Lutinov)
-
PO PREMIÉŘE „TRILOGIE O SIMSONOVI“.
(Jaroslav Vrchlický)
-
Kdo tebe, drahá, jednou dotkne se.
(Viktor Dyk)